A zase jsem šel do často zmiňovaných Prčic, kam se člověk posílá, když nechce být úplně sprostý. Tentokráte jsem se tak obával deště, že jsem si pro jistotu koupil i pláštěnku. A jaký že letošní pochod byl? Jakou trasu jsme vybrali, co jsme zažili a nafotili? To se dozvíte až po reklamě!

Pokračování…

Je to právě čtrnáct dní, co jsme s přáteli opustili italské lyžařské městečko Aprica, ale dojmy stále doznívají. Možná je to i tím, že v tuto chvíli cítím vůni tamních těstovin, které budou k obědu. Inu jako správní Češi jsme nakoupili stejné těstoviny, co seženete i tady, ale Italové to jistě dělají lépe, to je přece jasné! Aprica je jedno z těch cenově dostupnějších lyžařských středisek, a protože zážitků bylo plno, rozhodl jsem se, že o některých poreferuji. Třeba se tam také někdy vydáte.

Pokračování…

V úterý jsem opět zdolal s kamarádem Jirkou inline trasu Nymburk – Poděbrady. Stává se z toho celkem pěkná každoroční tradice. Tentokráte jsme hodně blbli a nakonec se sešli i s kamarádem Ondrou, který má poblíž chatu a přijel na kole. Blbnutí se dost projevilo na fotkách – slabší povahy proto nebudou klikat na přiložený odkaz.

Pokračování…

Jak jsem předevčírem psal, chystali jsme se s kamarádem Jirkou na inline výlet do Drážďan. Což se také zadařilo. Přivezl jsem si spoustu zážitků a fotek, o které bych se s vámi chtěl podělit. Jdeme na to!

Pokračování…

Přátelé, i letos jsem vyhověl všem osobám, co mne mají tak rádi a posílají do vesnice v okrese Benešov, a zaskočil si pro botičku do Prčice. Pochod mi přinesl několik překvapení, osvěžení nejen dešťové a samozřejmě nechybí ani fotografie.

Pokračování…

Loucen

Včera byl poslední prázdninový den. Alespoň, co se dětí týče. Mně to začne až o něco později. Nicméně jsem s dětmi držel partu a finální den prázdnin jsem prožil výletově. S kamarádkou Hankou jsme vyrazili na zámek Loučeň.

Pokračování…

Hurá, hurá, hurá, zase se to vydařilo. O čem, že to mluvím? Tak jako každý rok, i letos jsem se s kamarádem Jirkou vydal na inline trasu Nymburk – Poděbrady. Jede se krásně okolo Labe 9 km tam a zase zpět, cesta se dá ovšem dohromady protáhnout i na krásných 30 km. Nechybí přírodní krásy, památky a zdravě chutná minerální voda na lázeňské poděbradské kolonádě.

Pokračování…

„Mám nový foťák a půjdu ho testovat na Vyšehrad,“ psala mi nadšeně kamarádka přes ICQ. A protože jsem byl zvědavý, jak s ním bude fotit a protože jsem původně váhal, zda si nekoupit právě ten, co má, domluvili jsme se, že půjdeme testovat spolu. Nicméně, když jsem začal přemýšlet nad Vyšehradem, neměl jsem dost kreativních nápadů, co by se tam vše dalo fotit. Rozhodně je to krásné místo, ale v hlavě jsem slyšel myšlenku, která volá: „Víc prostoru, víc zeleně!“ A tak se stalo, že jsme si udělali odpolední výlet do Průhonického parku.

Pokračování…

…do Prčic, kam jste si mysleli? Inu proč se tam zase jednou nepodívat a nevyhovět všem těm milým přátelským osobám. Koneckonců je to slušnost. A tak se opět jako každý rok stalo.

Pokračování…

O víkendu jsem se s několika přáteli vydal na vlakový výlet do Drážďan, kde nás čekalo spousta zvířátek s otevřenou náručí. Vstávání v 4:50, cesta 2 hodiny, krásné počasí, krásně hluční Němci, co víc si člověk o víkendu může přát!

Pokračování…