Jedli jste někdy sushi? Chutnalo vám? A že jste ho zkoušeli i sami vyrobit? Ti, kdo by na poslední otázku odpověděli ano, vědí, že to není žádná legrace a investice do náčiní a ingrediencí se vyplatí.

Pro všechny nadšence sushi tu mám bezva hru! Jedná se o klasickou hru typu přijde zákazník, objedná si, já mu to dám a seberu peníze. Ale není to až tak jednoduché: není sushi jako sushi, požadavky zákazníků se mění a vy musíte použít ty správné ingredience, které logicky docházejí. Nezbývá nic jiného než je pravidelně objednávat. Protože se vám sem tam nepodaří uklohnit tu správnou delikatesu a příprava se prodlouží, můžete zákazníky ukonejšit lahodným saké a nebo předvést své mistrné umění s nožem. Jen bacha na prsty!

Hra mě opravdu chytla, v poslední úrovni jsem už opravdu téměř nestíhal. Škoda jen, že se jedná o demoverzi, ale i tak se myslím bude líbit. Sám jsem pak zůstal nenasycen a měl jsem na sushi chuť. Snad se na sushi vydám jindy se svým japonským kamarádem.

Hru můžete navštívit na adrese http://www.mi­niclip.com/ga­mes/youda-sushi-chef/en/. Přeji příjemnou zábavu, doufám, že se vám bude líbit stejně jako mně.

Poslední měsíc se v mém životě prolíná s různými japonskými tradicemi. Nedávno jsem psal, jak mi kamarád přivezl japonskou nadílku. Teď jsem měl tu čest, že mne pozval na večeři se svými dvěma přáteli. Síly byly vyrovnané, dva Japonci, dva Češi, mluvilo se tedy japonsky a česky, plynule podle toho, kdo co uměl.

Byl to pro mne silný zážitek, poprvé jsem ochutnal sushi a dokonce jsem si mohl vyzkoušet, jak se připravuje – respektive finální fázi, kdy jsou potřebné ingredience na stole a vše se už jen zabalí do řasy nori. Byla to legrace. Roman mne instruoval, jak na to, a nakonec se mi to i docela povedlo (nerozpadlo se to). Hiroki udělal výborné saláty (zeleninový i bramborový v japonském stylu) a nakonec jsme se pořádně rozšoupli při grilování špízů, lososa a jiných masových pochutin.

Poprvé jsem také pil pravé a nefalšované saké. Nicméně jakožto cennost jsme jej jen ochutnali a pak přišla na řadu evropská baterie vín. Nemohu to rozebírat, jistě chápete, že není po desáté hodině večerní. Možná vás překvapí, že jsme nepili čaj, ale vůbec to nikomu nevadilo. Ani jednou slovo čaj nepadlo. Padaly taková slova jako dobrota, víno, lahoda, víno, víno, víííííííííííí­ííínoooooooo!

Sečteno podtrženo, večeře se vydařila, hobiti by mohli závidět. Byl to nejen gastronomický zážitek, ale také večer s příjemnými lidmi a spoustou legrace.

Malou ochutnávku japonských dobrot můžete shlédnout v přiložené fotogalerii.

A já se jdu ještě trochu prospat.

Ahoj!

Chci vidět fotky… | Přejít do fotogalerie… |