<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Filip Rychetský - blog nejen čajový... &#187; Návody</title>
	<atom:link href="http://www.filiprychetsky.cz/tag/navody/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.filiprychetsky.cz</link>
	<description>Filip Rychetský - blog nejen čajový...</description>
	<lastBuildDate>Fri, 11 Nov 2011 13:31:41 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.3.1</generator>
		<item>
		<title>Příprava lahodného čaje záleží i na teplotě</title>
		<link>http://www.filiprychetsky.cz/priprava-lahodneho-caje-zalezi-i-na-teplote/</link>
		<comments>http://www.filiprychetsky.cz/priprava-lahodneho-caje-zalezi-i-na-teplote/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 24 Apr 2010 13:56:47 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Filip</dc:creator>
				<category><![CDATA[Čaj]]></category>
		<category><![CDATA[Náčiní]]></category>
		<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[Výběr]]></category>
		<category><![CDATA[Návody]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.filiprychetsky.cz/?p=1400</guid>
		<description><![CDATA[<p>Dnes začněme malou konverzací. Kliknutím na obrázek si jí přečtete. &#8230;Evžen se pousmál, neboť už znal příčinu toho, proč čaj Jaroušovi nechutnal. A&#160;pravděpodobně by svému kamarádovi odvětil, že se důvod dozví, když si přečte náš dnešní článek.&#8221; Předchozí situace se může stát i&#160;vám. A&#160;možná se vám také stalo, že jste pili stejný čaj, ale někdo [...]</p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[
<p>Dnes začněme malou konverzací. Kliknutím na obrázek si jí
přečtete.</p>

<div><a
href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/uploads/2010/04/konverzace1.png" rel="lightbox[1400]"><img
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/uploads/2010/04/konverzace1-300x216.png"
alt="" title="Kterak si Jarouš připravil čaj" width="300" height="216"
class="aligncenter size-medium wp-image-1421" /></a></div>

<p>&#8230;Evžen se pousmál, neboť už znal příčinu toho, proč čaj
Jaroušovi nechutnal. A&#160;pravděpodobně by svému kamarádovi odvětil, že
se důvod dozví, když si přečte náš dnešní článek."</p>

<p align="right"><span id="more-1400"></span></p>

<p>Předchozí situace se může stát i&#160;vám. A&#160;možná se vám také
stalo, že jste pili stejný čaj, ale někdo ho zkrátka připravil lépe.
S&#160;přípravou kvalitního čaje souvisí jistá zkušenost a znalost
konkrétního čaje. Ať už jsme ale zkušení jakkoliv, dvě kritéria bychom
si při přípravě hlídat měli: Tím prvním je doba louhování a tím
druhým je <strong>teplota</strong>, o&#160;které se dnes budeme bavit.
V&#160;předchozím příkladě Jarouš přelil kvalitní jemný zelený čaj
vroucí vodou. Tím mohl zapříčinit, že se jednotlivé látky
z&#160;lístků uvolnily příliš rychle a čaj neměl odpovídající chuť
ani vůni. Jak ale zvolit tu správnou teplotu?</p>

<p>Každý čaj specifický, informaci o&#160;teplotě nalezneme vždy na obalu.
Přesto se může stát a i&#160;mě se stalo, že jsem dostal hezky zabalený
čaj přímo v&#160;dóze bez dalších informací. Co potom? A&#160;když už
teplotu zjistím, jak jí změřím? Pojďme si odpovědět na obě dvě
otázky.</p>

<h2>Doporučené teploty čajů</h2>

<p>Čaj zaléváme vodou o&#160;určité teplotě na dobu potřebnou
k&#160;louhování. Při této době se uvolní správný poměr látek, které
dodají čaji odpovídající chuť, sílu a barvu. Při delším louhování
nebo při špatné teplotě poměr není správný, a proto je možné, že vám
čaj nezachutná. To byla trocha té teorie a nyní jen dodejme, že pro
určité typy čajů existují ideální teploty:</p>

<ul>
	<li><strong>tmavé a černé čaje</strong> zaléváme vroucí teplotou, tedy
	<strong>okolo 95° C</strong>, spadají sem čaje jako Assam, Ceylon, Earl Grey
	a i&#160;některé Daarjeelingy a další</li>

	<li>obvyklá teplota <strong>polofermentovaných čajů</strong>, tzv.
	<strong>oolognů</strong>, je <strong>okolo 80 &#8211; 90° C</strong></li>

	<li><strong>čaje zelené</strong> potřebují obecně nejchladnější vodu,
	jejíž teplota se pohybuje <strong>od 60&#160;do 80&#160;°C</strong></li>

	<li><strong>ovocné a bylinné čaje</strong> vyžadují teplotu <strong>okolo
	90° C</strong>.</li>
</ul>

<p>Znovu přitom říkám, že tuto teplotu nesmíme brát jako dogma. Jedná se
o&#160;doporučené teploty, které mohou vést k&#160;co nejlahodnějšímu
šálku. Nicméně člověk by měl i&#160;trochu experimentovat a objevit, že
každý čaj má svá specifika, své &#8222;manýry&#8220; a s&#160;každým
dalším šálkem mu přicházíme na kořínek.</p>

<h2>Jak &#8222;uvařit&#8220; správnou teplotu</h2>

<p>Jak ale správnou teplotu vody nastavit? Existuje několik způsobů. Vroucí
voda nám asi činit problém nebude. Existují i&#160;varné konvice, kde
vyberete teplotu a ta se připraví jako třeba v&#160;kovici <a
href="http://www.catler.cz/800-series/KE-8010.aspx" target="_blank">Catler KE
8010</a>. Pro nižší teploty by voda měla projít varem a poté je vhodné ji
nechat odstát. Pokud nemáme speciální drahé varné konvice, můžeme
použít <strong>čajový teploměr</strong>. Jejich cena se pohybuje mezi 80
&#8211; 200&#160;Kč, ale ty dražší obvykle můžete píchnout i&#160;do masa
a je otázka, zda se vlastně ještě jedná o&#160;čajový teploměr.</p>

<div><img
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/uploads/2010/04/teplomer.jpg"
alt="" title="teplomer" width="448" height="289"
class="aligncenter size-full wp-image-1413" /></div>

<p>Já jej občas používám na nižší teploty. Líbí se mi na něm mimo
jiné i&#160;to, že když ho dám do konvičky, nepraskne, jako jste to možná
někdo zkusili s&#160;klasickým podpažním rtuťovým, když jste se chtěli
ulít ze školy. A&#160;vůbec: jak leze ta teplota nahoru, tak mi to zkrátka
činí jakési vnitřní potěšení. Můžete si s&#160;ním tedy užít docela
legraci.</p>

<p>Když jsem ho dostal, měřil jsem doma v&#160;euforii snad všecho: vodu na
čaj, vodu na polívku, vodní lázeň, než jsem se šel koupat. Když se však
ve dveřích objevili dva pánové v&#160;bílých pláštích, musel jsem jim
slíbit, že teploměr budu používat už jen na přípravu čaje. S&#160;pány
nebyla legrace, vůbec nepochopili můj pokus o&#160;vtip, změřit jim teplotu
v&#160;podpaždí, protože byli oba brunátní.</p>

<p>Každopádně jeden z&#160;těch levnějších teploměrů můžete<a
href="http://www.oxalis.cz/cajovy-teplomer/d-71245/" target="_blank"> koupit
třeba v&#160;oxalisu</a>, zrovna ten mám já. Na zadní straně obalu je
dokonce tabulka s&#160;doporučenými teplotami, což se rozhodně vyplatí.</p>

<p>Až si tedy koupíte čaj, jako to udělal Jarouš, nezapomeňte se podívat
na teplotu a dobu louhování na obalu. Pokud tam teplota nebude, podívejte se
sem a máte jasno. No a nejste-li zrovna čajoví mistři, kteří teplotu
odhadnou, klidně použijte čajový teploměr. Jen pozor na to, abyste jej
neprohodili s&#160;lékařským rtuťovým.</p>
<img src="http://www.filiprychetsky.cz/?ak_action=api_record_view&id=1400&type=feed" alt="" />]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.filiprychetsky.cz/priprava-lahodneho-caje-zalezi-i-na-teplote/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Elearning zdarma na novinky ve Windows 7</title>
		<link>http://www.filiprychetsky.cz/win7-elearning/</link>
		<comments>http://www.filiprychetsky.cz/win7-elearning/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 Feb 2010 08:57:57 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Filip</dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[Výběr]]></category>
		<category><![CDATA[Microsoft]]></category>
		<category><![CDATA[Návody]]></category>
		<category><![CDATA[Win7]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.filiprychetsky.cz/?p=1229</guid>
		<description><![CDATA[<p>Počítačová škola GOPAS připravila pro širokou veřejnost zdarma elearningový kurz zaměřený na novinky v&#160;operačním systému Windows 7. Kurz je rozdělen na deset lekcí a spouští ve přímo ve Vašem prohlížeči &#8211; je tedy nutné připojení k&#160;internetu. Výuka je interaktivní &#8211; pomocí audiovizuálního doprovodu se dozvíte mnoho souvislostí a vše si můžete vyzkoušet &#8222;klikací&#8220; formou. Elearningový [...]</p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="http://www.gopas.cz/" target="_blank">Počítačová škola
GOPAS</a> připravila pro širokou veřejnost zdarma <a
href="http://content.gopas.cz/novinkywin7/" target="_blank">elearningový kurz
zaměřený na novinky v&#160;operačním systému Windows 7</a>.</p>

<p aling="right"><span id="more-1229"></span></p>

<p>Kurz je rozdělen na <strong>deset lekcí</strong> a spouští ve přímo ve
Vašem prohlížeči &#8211; je tedy nutné <strong>připojení
k&#160;internetu</strong>. Výuka je interaktivní &#8211; pomocí
audiovizuálního doprovodu se dozvíte mnoho souvislostí a vše si můžete
vyzkoušet <strong>&#8222;klikací&#8220; formou</strong>.</p>
<a
href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/uploads/2010/02/win7_elearning.png"
rel="lightbox"
title="Elearningový kurz - vlevo seznam kapitol, vpravé části hlavní obrazovka s textem a úkoly"><img
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/uploads/2010/02/win7_elearning-300x187.png"
alt="win7 elearning" title="win7_elearning" width="300" height="187"
class="aligncenter size-medium wp-image-1231" /></a>
<p align="center"><em>Elearningový kurz &#8211; vlevo seznam kapitol, vpravé
části hlavní obrazovka s&#160;textem a úkoly</em></p>

<p>Výukový kurz je určen všem lidem, kteří se potřebují <strong>rychle
dozvědět a také vyzkoušet, co vše jim Windows 7&#160;přináší
nového</strong>. Neočekávejte, že se naučíte pracovat s&#160;počítačem
&#8211; k&#160;tomu jsou kurzy jiné, za které byste si už museli připlatit.
A&#160;nebo si najmout mě. <img class="smiley"
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
alt=":-)" /></p>

<p>Elearning na Windows 7&#160;Vám vřele doporučuji. Snadnou formou se
dozvíte novinky a zajímavosti operačního systému. <strong>Na přípravě
lekcí, podkladů a textů jsem se podílel</strong>, takže pokud budou
jakékoliv další dotazy, můžete využít mých zkušeností.</p>

<p align="right"><a href="http://content.gopas.cz/novinkywin7/"
target="_blank">Chci vyzkoušet elearningový kurz a zjistit, co si na nás
Filip vymyslel&#8230;</a></p>
<img src="http://www.filiprychetsky.cz/?ak_action=api_record_view&id=1229&type=feed" alt="" />]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.filiprychetsky.cz/win7-elearning/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Efektivně číslujeme stránky v MS Word</title>
		<link>http://www.filiprychetsky.cz/word-cisovani/</link>
		<comments>http://www.filiprychetsky.cz/word-cisovani/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 07 Jun 2008 12:10:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Filip</dc:creator>
				<category><![CDATA[MS Office]]></category>
		<category><![CDATA[Návody]]></category>
		<category><![CDATA[Word]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://rychetsky.vyjimecny.cz/?p=112</guid>
		<description><![CDATA[<p>A&#160;je to tu. Jak jste si přáli (alespoň několik z&#160;vás), připravil jsem si pro vás návod, jak číslovat stránky ve wordu. Naučíme se to jak ve verzi 2003, tak ve 2007. Nakonec nás čeká volitelné cvičení. Rychlá navigace Pro koho je návod vhodný Trocha té teorie Verze 2003 Verze 2007 Úkoly k&#160;procvičování Pro koho je [...]</p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[
<p>A&#160;je to tu. Jak jste si přáli (<a
href="http://www.filiprychetsky.cz/mate-ms-office-hlasujte-o-clanek/">alespoň
několik z&#160;vás</a>), připravil jsem si pro vás návod, jak číslovat
stránky ve wordu. Naučíme se to jak ve verzi 2003, tak ve 2007. Nakonec nás
čeká volitelné cvičení.</p>

<p align="right"><span id="more-112"></span></p>

<h3>Rychlá navigace</h3>

<ul>
	<li><a href="#uvod">Pro koho je návod vhodný</a></li>

	<li><a href="#teorie">Trocha té teorie</a></li>

	<li><a href="#2003">Verze 2003</a></li>

	<li><a href="#2007">Verze 2007</a></li>

	<li><a href="#cviceni">Úkoly k&#160;procvičování</a></li>
</ul>
<a name="uvod"></a>
<h3>Pro koho je návod vhodný</h3>

<p>Možná si řeknete, že na tom nic není. Vložit čísla stránek přece
dokáže každý. Nemít číslo na titulní stránce? Žádný problém! Ale co
když píšete práci, kde máte více úvodních stran, na kterých nechtete
mít číslo? Například na první bude název dokumentu a autor, na další
poděkování, na dalších dvou obsah a teprve potom bychom chtěli číslovat.
Anebo dokonce první stránky číslovat A, B, C, a zbytek jinak? Aha, dostal
jsem vás? Doufám, že ne nadlouho. Pojďme se na to podívat.</p>
<a name="teorie"></a>
<h3>Trocha té teorie</h3>

<p>Vyjděme z&#160;našeho příkladu. První čtyři strany bychom chtěli mít
neočíslované, zbytek očíslovaný. A&#160;řekněme, že třeba od čísla
5, 6, 7&#160;a tak dále. Můžeme si to tedy představit jako dokument
rozdělený na dvě části s&#160;jinými vlastnostmi. <em>Části 1</em>
(úvodní stránky) číslování nenastavíme, <em>části 2</em> (zbylé
stránky) nastavíme číslování. A&#160;právě takovéto části jdou ve
wordu nastavit pomocí tzv. <strong>oddílů</strong>.</p>

<p>Jak na to? Nejprve musíme dokument rozdělit na oddíly. Říci, kde bude
začínat jeden a kde ten další. Pak vložíme číslování stran pro daný
oddíl a případně upravíme podle chuti. Protože ne každý z&#160;nás
používáme stejné MS Office, máte nyní na výběr verzi 2003 (nezoufejte,
starší fungují obdobně) a 2007. Nejprve tedy zjistíme naší verzi Office.
A&#160;vyjděme vylučovací metodou. Pokud vaše Office nevypadají, jako na
obrázku č.1, přejděte rovnou k&#160;sekci <a href="#2003">verze 2003</a>.
Jinak pokračujte k&#160;<a href="#2007">verzi 2007</a>.</p>
<a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/word2007.jpg" rel="lightbox[112]"><img
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/word2007-300x75.jpg" alt="word2007"
title="word2007" width="300" height="75"
class="aligncenter size-medium wp-image-113" /></a>
<p align="center"><em> Obr.1: Vzhled MS Word 2007 <strong>(pro zvětšení
klikněte na obrázek)</strong> </em></p>
<a name="2003"></a>
<h3>Verze 2003</h3>

<p>První čtyři strany nechceme očíslovat &#8211; oddíl 1. Zbytek stránek
číslovaný &#8211; oddíl 2.</p>

<ol>
	<li>Svislým posuvníkem nebo kolečkem myši dojedeme na stránku 4&#160;a
	kurzorem klikneme za poslední znak (respektive slovo). Také bude vhodné
	zapnout si zobrazení netisknutelných znaků ikonou <img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/enter.png" alt="enter.jpg"
	title="enter" width="25" height="24" class="alignnone size-full wp-image-114"
	/>. Rovněž viz obrázek č.2.</li>
	<img src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/enter2.png" alt="enter2"
	title="enter2" width="361" height="109"
	class="aligncenter size-full wp-image-115" />
	<p align="center"><em>Obr.2: Zobrazit nebo skrýt netisknutelné znaky</em></p>

	<li>Po zobrazení netisknutelných znaků můžeme vidět například znaky
	ukončující odstavce (tedy entery &#8211; znak z&#160;ikony) a nebo dokonce
	tzv. konec stránky, který ukončuje text na stránce a přechází na stránku
	další. Jedná se o&#160;netisknutelné znaky a tedy, jako jakýkoliv znak,
	můžeme i&#160;tyto běžným způsobem smazat. To ale dělat nebudeme. Obr.
	3&#160;ukazuje, kam jsme klikli kurzorem. Rovněž nás budou zajímat informace
	na stavovém řádku: Vidíme, že jsme na stránce 4, odd1 říká, že
	stránka patří do oddílu č. 1 (protože jsme zatím oddíly nenastavovali,
	budou mít všechny stránky tuto informaci).</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/20031.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/20031-300x180.png"
	alt="Netisknutelné znaky a informace ve stavovém řádku" title="20031"
	width="300" height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-116" />
	</a></p>

	<p align="center"><em>Obr.3: Netisknutelné znaky a informace ve stavovém
	řádku</em></p>

	<li>Vytvoření nového oddílu dosáhneme možností z&#160;menu
	<em><strong>Vložit/Konec&#8230;</strong> (Obr. 4)</em>. Dialogové okno
	nabízí, který konec vložit. Zde bychom mohli vybrat již zmiňovaný konec
	stránky. My ale zvolíme <em><strong>Na stejné stránce</strong></em> a
	potvrdíme <strong>OK</strong> <em>(Obr. 5)</em>.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-menu.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-menu-300x184.png"
	alt="Vložit konec" title="2003-menu" width="300" height="184"
	class="aligncenter size-medium wp-image-118" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.4: Volba Vložit/Konec&#8230;</em></p>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-menu2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-menu2-300x153.png"
	alt="Zalomení \&quot;Na stejné stránce\&quot;" title="2003-menu2" width="300"
	height="153" class="aligncenter size-medium wp-image-119" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.5: Zvolíme zalomení &#8222;Na stejné
	stránce&#8220;</em></p>

	<li>
		<p>Následující dva obrázky ukazují, co se změnilo ve stavovém řádku.
		Text nad netisknutelným znakem &#8222;Konec oddílu (průběžně)&#8220; bude
		nyní patřit do <strong>oddílu 1</strong>. Text pod ním patří do
		<strong>oddílu 2</strong>. Můžeme se přesvědčit: Umístěme kurzor na
		stranu 4&#160;a podívejme se do stavového řádku. Pak klikněme na stranu
		5.</p>

		<p>Kromě číslování stránek bychom mohli pro různé oddíly nastavit
		např. ohraničení stránek, jejich orientaci (na šířku, na výšku) apod.
		Pokud bychom v&#160;menu <strong><em>Vložit/Konec&#8230;</em></strong> zvolili
		<em>Na další stránce</em>, vložil by se krom nových oddílu ještě také
		konec stránky. Mohli jsme klidně předtím konec stránky odmazat a vložit
		oddíly i&#160;tímto způsobem.</p>
	</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-odd1.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-odd1-300x181.png"
	alt="Oddíl 1, strana 1-4" title="2003-odd1" width="300" height="181"
	class="aligncenter size-medium wp-image-120" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.6: Oddíl 1&#160;pro strany 1 &#8211; 4</em></p>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-odd2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-odd2-300x181.png"
	alt="Oddíl 2, strana 5 a dál" title="2003-odd2" width="300" height="181"
	class="aligncenter size-medium wp-image-121" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.7: Oddíl 2&#160;pro strany 5&#160;a dál</em></p>

	<li>Předtím než vložíme čísla stránek, je nutné se podívat do zápatí
	a záhlaví dokumentu a drobně jej poupravit. Zavoláme volbu
	<strong><em>Zobrazit/Záhlaví a zápatí</em></strong>.</li>

	<p><a
	href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-zahlaviazapati.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-zahlaviazapati-300x214.png"
	alt="Zobrazit Záhlaví a zápatí" title="2003-zahlaviazapati" width="300"
	height="214" class="aligncenter size-medium wp-image-122" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.8: Zobrazení záhlaví a zápatí</em></p>

	<li>Pokud se podíváme na přechod str. 4&#160;a 5, uvidíme, že záhlaví a
	zápatí bylo rozděleno právě podle oddílů. Zobrazil se nám také
	<em>panel nástrojů pro práci se záhlavím a zápatím</em>. Na stranu
	5&#160;vložíme doprostřed do zápatí číslování. Klikněme na ikonku
	<strong><em>Přepnout mezi záhlavím a zápatím</em></strong>.</li>

	<p><a
	href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-zahlaviazapati2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-zahlaviazapati2-300x180.png"
	alt="Rozdílné záhlaví a zápatí" title="2003-zahlaviazapati2" width="300"
	height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-123" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.9: Rozdílné záhlaví a zápatí</em></p>

	<li>V&#160;zápatí se dostaneme na střed stisknutím klávesy
	<strong>TAB</strong>.
	<br />Čísla stránek bychom mohli vložit známou volbou z&#160;menu
	(<em>Vložit/Čísla stránek&#8230;</em>). My ale využijeme ikonky
	<strong>Vložit pole STRÁNKA</strong> na panelu nástrojů Záhlaví a
	zápatí.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo-300x180.png"
	alt="Vkládáme čísla stránek" title="2003-vlozitcislo" width="300"
	height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-124" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.10: Vkládáme čísla stránek</em></p>

	<li>
		<p>Kdo si nyní myslí, že je to hotové, ten se mýlí. Sice jsme vložili
		čísla stránek, ale <strong>POZOR</strong>: čísla se nevložila jen na str.
		5&#160;a dál, najdeme je také na stránkách 1&#160;až 4. Jak je to možné?
		Podívejme se znovu pozorně na oblast záhlaví. Každé záhlaví a zápatí
		totiž navazuje na to předchozí, i&#160;když rozdělíme dokument na oddíly.
		To pro případ, že chcete mít např. stejné záhlaví v&#160;celém
		dokumentu, ale jiné zápatí apod.</p>

		<p>Abychom Word přesvědčili, že chceme mít opravdu i&#160;odlišné
		zápatí, na panelu nástrojů odklikneme ikonku <strong>Odkaz na
		předchozí</strong>. V&#160;tu chvíli se v&#160;oblasti zápatí zruší
		nápis <em>Stejné jako minulé</em>.</p>
	</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo2-300x180.png"
	alt="Zrušení předchozího nastavení zápatí" title="2003-vlozitcislo2"
	width="300" height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-125" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.11: Zrušení předchozího nastavení
	zápatí</em></p>

	<li>Otázka pro zvídavé školáky: <img class="smiley"
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
	alt=":-)" /> Zmizela čísla z&#160;prvních 4&#160;stran po našem nastavení?
	Pokud se přepneme na zápatí stránky 4, uvidíme, že nikoliv. To proto, že
	jsme sice vše nastavili, ale číslování tomu předcházelo. Jak se tedy
	zbavit číslování na oddílu 1? Jednoduše. <strong>Číslo na straně
	4&#160;vymažeme</strong> a vymažou se i&#160;čísla na předchozích
	stranách. Záhlaví a zápatí zavřeme ikonou <strong>Zavřít</strong> na
	panelu nástrojů.
		<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo3.png" rel="lightbox[112]"><img
		src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-vlozitcislo3-300x180.png"
		alt="Vymazání čísla na str. 4" title="2003-vlozitcislo3" width="300"
		height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-126" /></a></p>

		<p align="center"><em>Obr.12: Vymazání čísla na str. 4</em></p>
	</li>

	<li>Ikonkou <strong>Uložit</strong> dokument uložíme a přesvědčíme se,
	že je vše tak, jak má být.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-ulozit.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2003-ulozit.png"
	alt="Uložení souboru do stávajícího dokumentu" title="2003-ulozit"
	width="289" height="121" class="aligncenter size-medium wp-image-127" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.13: Vše je hotové, dokument uložíme</em></p>
</ol>

<p>Pozorní z&#160;vás mohou namítat, že jsme mohli <strong> <em> nejprve
zobrazit záhlaví a zápatí, na straně 5&#160;vypnout propojení na
předchozí zápatí a teprve potom vložit čísla stránek </em> </strong>.
Ano, to je nejrychlejší a nejsprávnější postup. My jsme si ukázali ten
složitější, abychom viděli, kde může nastat chyba. Cílem tedy bylo
pochopit, proč chyba nastala a jak jí odbourat, aby se nám to už nikdy
nestalo.</p>

<p>Poznámka na závěr: Pokud bychom chtěli nečíslovat pouze první
stránku, která v&#160;dlouhých dokumentech bývá titulní, nemusíme
dokument dělit na oddíly. Přes menu <em><strong>Vložit/Čísla
stránek&#8230;</strong></em> bychom jen nastavili, že nechceme číslovat
první stránku. Vznikne tak speciální záhlaví a zápatí pro první
stránku.</p>

<p>Ti z&#160;vás, co si chtějí návod pořádně procvičit, mohou využít
připraveného cvičení.</p>

<p align="right"><a href="#cviceni">Chci si číslování
procvičit&#8230;</a></p>
<!-- ___________________2007___________________ --> <a name="2007"></a>
<h3>Verze 2007</h3>

<p>První čtyři strany nechceme očíslovat &#8211; oddíl 1. Zbytek stránek
číslovaný &#8211; oddíl 2.</p>

<ol>
	<li>Svislým posuvníkem nebo kolečkem myši dojedeme na stránku 4&#160;a
	kurzorem klikneme za poslední znak (respektive slovo). Také bude vhodné
	zapnout si zobrazení netisknutelných znaků ikonou <img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/enter.png" alt="enter.jpg"
	title="enter" width="25" height="24" class="alignnone size-full wp-image-114"
	/>. Rovněž viz obrázek č.2a.</li>
	<a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007enter2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007enter2-300x53.png"
	alt="Zobrazit nebo skrýt netisknutelné znaky" title="2007enter2" width="300"
	height="53" class="aligncenter size-medium wp-image-131" /></a>
	<p align="center"><em>Obr.2a: Zobrazit nebo skrýt netisknutelné znaky</em></p>

	<li>Po zobrazení netisknutelných znaků můžeme vidět například znaky
	ukončující odstavce (tedy entery &#8211; znak z&#160;ikony) a nebo dokonce
	tzv. konec stránky, který ukončuje text na stránce a přechází na stránku
	další. Jedná se o&#160;netisknutelné znaky a tedy, jako jakýkoliv znak,
	můžeme i&#160;tyto běžným způsobem smazat. To ale dělat nebudeme. Obr. 3a
	ukazuje, kam jsme klikli kurzorem. Rovněž nás budou zajímat informace na
	stavovém řádku: Vidíme, že jsme na stránce 4, odd1 říká, že stránka
	patří do oddílu č. 1 (protože jsme zatím oddíly nenastavovali, budou mít
	všechny stránky tuto informaci).</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/20071.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/20071-300x180.png"
	alt="Zobrazení netisknutelných znaků" title="20071" width="300" height="180"
	class="aligncenter size-medium wp-image-130" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.3a: Netisknutelné znaky a informace ve stavovém
	řádku</em></p>

	<li>Vytvoření nového oddílu dosáhneme možností <strong><em>z&#160;pásu
	karet Rozložení</em></strong>, volba <strong><em>Konce</em></strong>, možnost
	<strong><em>Nepřetržitě</em></strong>. Toto menu nám nabízí, který konec
	vložit. Zde bychom mohli vybrat již zmiňovaný konec stránky (<em>volba
	Strana</em>), ale dělat to nebudeme.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007menu1.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007menu1-300x156.png"
	alt="Rozložení stránky - konce - nepřetržitě"
	title="Rozložení stránky - konce - nepřetržitě" width="300" height="156"
	class="aligncenter size-medium wp-image-132" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.4a: Rozložení
	stránky/Konce&#173;/Nepřetržitě</em></p>

	<li>
		<p>Následující dva obrázky ukazují, co se změnilo ve stavovém řádku.
		Text nad netisknutelným znakem &#8222;Konec oddílu (průběžné)&#8220; bude
		nyní patřit do <strong>oddílu 1</strong>. Text pod ním patří do
		<strong>oddílu 2</strong>. Můžeme se přesvědčit: Umístěme kurzor na
		stranu 4&#160;a podívejme se do stavového řádku. Pak klikněme na stranu
		5.</p>

		<p>Kromě číslování stránek bychom mohli pro různé oddíly nastavit
		např. ohraničení stránek, jejich orientaci (na šířku, na výšku) apod.
		Pokud bychom na <strong><em>pásu karet Rozložení stránky</em></strong>
		zvolili <strong><em>Konce/Další stránka</em></strong>, vložil by se krom
		nových oddílu ještě také konec stránky. Mohli jsme klidně předtím konec
		stránky odmazat a vložit oddíly i&#160;tímto způsobem.</p>
	</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-odd1.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-odd1-300x180.png"
	alt="Oddíl 1 pro strany 1 - 4" title="Oddíl 1 pro strany 1 - 4" width="300"
	height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-133" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.5a: Oddíl 1&#160;pro strany 1 &#8211; 4</em></p>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-odd2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-odd2-300x180.png"
	alt="Oddíl 2 pro strany 5 a dál" title="Oddíl 2 pro strany 5 a dál"
	width="300" height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-134" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.6a: Oddíl 2&#160;pro strany 5&#160;a dál</em></p>

	<li>MS Word 2007&#160;umožňuje přímé vložení čísla stránek
	s&#160;okamžitou manipulací zápatí a záhlaví. Starší verze vložily
	číslování, ale záhlaví a zápatí se muselo zobrazit na druhý krok.
	Vložíme číslování: <strong><em>karta Vložení</em></strong>, ikona
	<strong><em>Číslo stránky</em></strong>, volba <strong><em>Dolní okraj
	stránky</em></strong>. Dále pak vybereme formátování a kliknutím čísla
	vložíme.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-cislovani.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-cislovani-300x180.png"
	alt="Vložení číslování" title="Vložení číslování" width="300"
	height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-135" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.7a: Zobrazení záhlaví a zápatí</em></p>

	<li>
		<p>Pokud se podíváme na přechod str. 4&#160;a 5, uvidíme, že záhlaví a
		zápatí bylo rozděleno právě podle oddílů. Zobrazila se nám také
		<em>nová karta Nástroje záhlaví a zápatí</em>. Vidíme ale, že na všech
		stranách jsou čísla, jak v&#160;oddíle 1, tak v&#160;oddíle 2. Proč je
		tomu tak? Podívejme se do zápatí strany 5.</p>

		<p>Každé záhlaví a zápatí totiž navazuje na to předchozí (vpravo je
		vidět nápis <em>Stejné jako minulé</em>), i&#160;když rozdělíme dokument
		na oddíly. To pro případ, že chcete mít např. stejné záhlaví
		v&#160;celém dokumentu, ale jiné zápatí apod. Abychom Word přesvědčili,
		že chceme mít opravdu i&#160;odlišné zápatí, na pásu karty Nástroje
		záhlaví a zápatí odškrtneme volbu <strong>Propojit
		s&#160;předchozím</strong>. V&#160;tu chvíli se v&#160;oblasti zápatí
		zruší nápis <em>Stejné jako minulé</em>. Vše je vidět na obrázku 8a.
		Vybereme ikonu <strong>Přejít na záhlaví</strong>.</p>
	</li>

	<li>
		<p>Otázka pro zvídavé školáky: <img class="smiley"
		src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
		alt=":-)" /> Zmizela čísla z&#160;prvních 4&#160;stran po našem nastavení?
		Pokud se přepneme na zápatí stránky 4, uvidíme, že nikoliv. To proto, že
		jsme sice vše nastavili, ale číslování tomu předcházelo. Jak se tedy
		zbavit číslování na oddílu 1? Jednoduše. <strong>Číslo na straně
		4&#160;vymažeme</strong> a vymažou se i&#160;čísla na předchozích
		stranách. Záhlaví a zápatí zavřeme ikonou <strong>Zavřít záhlaví a
		zápatí</strong> na kartě Návrh.
		<br /></p>
	</li>

	<p><a
	href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-zahlavizapati2.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-zahlavizapati2-300x180.png"
	alt="Vymazání čísla na str. 4" title="Vymazání čísla na str. 4"
	width="300" height="180" class="aligncenter size-medium wp-image-137" />
	</a></p>

	<p align="center"><em>Obr.9a: Vymazání čísla na str. 4</em></p>

	<li>Dokument uložíme kliknutím na <strong><em>tlačítko
	Office/Uložit</em></strong> nebo ikonou <strong><em>Uložit na panelu
	nástrojů Rychlý přístup</em></strong>, a přesvědčíme se, že je vše
	tak, jak má být.</li>

	<p><a href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-ulozit.png" rel="lightbox[112]"><img
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/2007-ulozit-300x264.png"
	alt="Uložení dokumentu" title="Uložení dokumentu" width="300" height="264"
	class="aligncenter size-medium wp-image-138" /></a></p>

	<p align="center"><em>Obr.10a: Uložení dokumentu</em></p>
</ol>

<p>Pozorní z&#160;vás mohou namítat, že jsme mohli <strong> <em> nejprve
zobrazit záhlaví a zápatí, na straně 5&#160;vypnout propojení na
předchozí zápatí a teprve potom vložit čísla stránek </em> </strong>.
Tak tomu šlo ve verzi 2003. 2007čky uvažují jinak: nejprve říkám co se
má kam vložit, a potom si hraji s&#160;nastavením.</p>

<p>Nicméně udělat by to šlo: <strong>poklepáním na oblast záhlaví či
zápatí se nám otevře</strong>. Byl by to jistě nejrychlejší a
nejsprávnější postup. My jsme si ukázali ten složitější, abychom
viděli, kde může nastat chyba. Cílem tedy bylo pochopit, proč chyba nastala
a jak jí odbourat, aby se nám to už nikdy nestalo.</p>

<p>Poznámka na závěr: Pokud bychom chtěli nečíslovat pouze první
stránku, která v&#160;dlouhých dokumentech bývá titulní, nemusíme
dokument dělit na oddíly. Přes <em><strong>kartu Vložení/Čísla
stránek&#8230;</strong></em> bychom čísla vložili a na nové
<strong><em>kartě Návrh</em></strong> nastavili možnost <strong>Jiné na
první stránce</strong>. Vznikne tak speciální záhlaví a zápatí pro
první stránku.</p>

<p>Ti z&#160;vás, co si chtějí návod pořádně procvičit, mohou využít
připraveného cvičení.</p>

<p align="right"><a href="#cviceni">Chci si číslování
procvičit&#8230;</a></p>
<a name="cviceni"></a>
<h3>Úkoly k&#160;procvičování</h3>

<p>Cvičení začněte dokumentem Noviny.doc. Tam také najdete pokyny. Zbylé
dva dokumenty jsou výsledky cvičení.</p>

<table align="center" bgcolor="#FFFFFF" border="1" cellpadding="5"
cellspacing="0" rules="rows" width="400">
	<tbody>
		<tr>
			<td>Noviny.doc</td>

			<td align="right"><a
			href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/Noviny.doc"><img
			src="http://www.filiprychetsky.cz/img/download_icon.png" alt="Stáhnout"
			title="Stáhnout" border="0" /> </a></td>
		</tr>

		<tr>
			<td>Noviny2-final.doc</td>

			<td align="right"><a
			href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/Noviny2-final.doc"> <img
			src="http://www.filiprychetsky.cz/img/download_icon.png" alt="Stáhnout"
			title="Stáhnout" border="0" /> </a></td>
		</tr>

		<tr>
			<td>Noviny-final.doc</td>

			<td align="right"><a
			href="http://www.filiprychetsky.cz/wp-content/Noviny-final.doc"> <img
			src="http://www.filiprychetsky.cz/img/download_icon.png" alt="Stáhnout"
			title="Stáhnout" border="0" /> </a></td>
		</tr>
	</tbody>
</table>

<p>Doufám, že vám tento průvodce bude užitečný. Pokud by něco nešlo,
nesouhlasilo, nebo byla někde chyba, určitě napište do diskuse, rád vám
odpovím.</p>
<img src="http://www.filiprychetsky.cz/?ak_action=api_record_view&id=112&type=feed" alt="" />]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.filiprychetsky.cz/word-cisovani/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>140</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak jsem dělal mouchu</title>
		<link>http://www.filiprychetsky.cz/jak-jsem-delal-mouchu/</link>
		<comments>http://www.filiprychetsky.cz/jak-jsem-delal-mouchu/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 17 Jun 2007 17:00:43 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Filip</dc:creator>
				<category><![CDATA[Fotografie]]></category>
		<category><![CDATA[Zážitky]]></category>
		<category><![CDATA[Legrace]]></category>
		<category><![CDATA[Návody]]></category>
		<category><![CDATA[Zoo]]></category>
		<category><![CDATA[Zvířata]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://rychetsky.vyjimecny.cz/?p=44</guid>
		<description><![CDATA[<p>Již je tomu sice více jak dva týdny, ale vzpomínka na dětskou akci s&#160;názvem Noc snů ve mně stále přetrvává. O&#160;co vůbec šlo? Jednalo se o&#160;akci v&#160;Zoologické zahradě hlavního města Prahy k&#160;příležitosti dne dětí. Akce je to dokonce mezinárodní! V&#160;tento den zůstávají zoo otevřeny i&#160;po zavírací době a zvou na návštěvu dlouhodobě nemocné a zdravotně [...]</p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<!--texy-->
<p>Již je tomu sice více jak dva týdny, ale vzpomínka na dětskou akci
s&#160;názvem <a href="http://www.zoopraha.cz/reportaze.php?idsk=579"
target="_blank">Noc snů</a> ve mně stále přetrvává. O&#160;co vůbec
šlo?</p>

<p align="right"><span id="more-44"></span></p>

<p>Jednalo se o&#160;akci v&#160;Zoologické zahradě hlavního města Prahy
k&#160;příležitosti dne dětí. Akce je to dokonce mezinárodní!
V&#160;tento den zůstávají zoo otevřeny i&#160;po zavírací době a zvou na
návštěvu dlouhodobě nemocné a zdravotně postižené děti, jejich rodiče
a sourozence.</p>

<p>V&#160;naší zoo se konala delší noční exkurze. Děti přitom mohly
navštívit různá stanoviště a dozvědět se něco o&#160;zvířátkách,
zazpívat si s&#160;vodníky, či sledovat černé divadlo ve zvířecím stylu.
Mimo jiné ale taky mohly po zoo vidět poletovat značně přerostlou mouchu,
jejíž pohyby a zjev spíše připomínaly opilého mutanta s keckami.
Nicméně při zapojení fantazie děti dokonce i&#160;poznaly, že
o&#160;mouchu jde. Asi tušíte, že ta moucha jsem byl vlastně já.</p>

<p>Někteří z&#160;nás zaměstnanců měli totiž za úkol převléci se za
zvíře a tématicky zapadnout do příslušné expozice. Původně jsem na akci
ani neměl být, ale když jsem se o&#160;ní dozvěděl a slyšel, že
kamarádka bude dělat krávu (máme v&#160;zoo skvělý obleček i&#160;s
cecíky), okamžitě jsem prohlásil, že u&#160;toho nesmím chybět.
A&#160;vzápětí jsem dodal, že se převléknu za brouka hovnivála. Myslím,
že drtivá většina lidí ho zná, možná i&#160;díky seriálu Včelka
Mája, ale kdyby přeci jen někdo nevěděl, tak je to brouk, který si válí
kuličku trusu a to ještě zadníma nohama.</p>

<p>Jak se ale osudný den blížil, myšlenka hovnivála se mi rozležela a
najednou jsem ani nevěděl, jaký kostým si spíchnout. Což o&#160;to, ta
kulička by se nějak zařídila. Nevím, jestli vlastními silami, ale
v&#160;zoo by stačilo uklidit například sloninec a bylo by po problému.
Nicméně oblek byl už horší. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že taková
pořádná moucha bude obstojným hmyzím náhradníkem. Do nápadu se dokonce
zapojila i&#160;mamka, protože mi půjčila její černé legíny,
v&#160;kterých jsem sice vypadal jako Vlastimil Harapes, ale sranda musí
být.</p>

<p>Jak se tedy stát mouchou? K&#160;obleku mouchy potřebujeme následující
ingredience:</p>

<ul>
	<li>1&#215; černé kalhoty popřípadě legíny, tepláky</li>

	<li>1&#215; černé triko s&#160;dlouhým rukávem</li>

	<li>kdo chce být machr, může předhozí dva body vypustit a nahradit je
	neoprénovým oblekem</li>

	<li>1&#215; černá obuv &#8211; tu jsem já neměl</li>

	<li>1&#215; černá mikina s&#160;kapucí, případně černé triko
	s&#160;kapucí; musí být šňůrka!</li>

	<li>hadry, oblečení o&#160;objemu jedné plné kapuce <img class="smiley"
	src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
	alt=":-)" /></li>

	<li>1&#215; černá punčocha &#8211; stačí jedna noha</li>

	<li>1&#215; tenisový míček jednobarevný, žlutý nebo zelený</li>

	<li>1&#215; dostatečně velký průhledný igelitový pytel</li>

	<li>1&#215; černé rukavice</li>

	<li>2&#215; denní tisk</li>

	<li>1&#215; lihový fix, nůžky, nůž, izolepa</li>

	<li>1&#215; vodovky, štětec</li>

	<li>brčko</li>
</ul>
Postup při &#8222;vaření:&#8220;
<ol>
	<li>Protože člověk má 4&#160;končetiny, pokud tedy nedošlo někde
	k&#160;chybě, a moucha má 3&#160;páry nohou, je potřeba vytvořit jeden pár
	nohou umělých. Vezmeme denní tisk. Vytáhneme dva až tři listy novin a
	zkroutíme do ruličky tak, aby vznikl slabě se rozšiřující kornout. Úzký
	konec zahneme a ovineme izolepou. Tu pak použijeme i&#160;k přilepení novin,
	aby se nám kornout nerozvíjel. Mějme však na paměti, že by se nemělo
	izolepou mrhat, protože nohy je potřeba obarvit a na izolepě vodovky
	nedrží. Pak můžeme použít i&#160;lihový fix nebo tempery. Pro jednu nohu
	je zapotřebí třech článků (ve skutečnosti má moucha článků více, ale
	nám stačí 3), proto postup opakujeme ještě 2&#215;. Každý článek by
	přitom měl být o&#160;něco menší. Jednotlivé články pak spojíme
	izolepou. Články by do sebe musí hezky pasovat. Nakonec se ještě udělají
	3&#160;malé články jako konečky. Nohy potom nabarvíme vodovkami na černo.
	Srovnejte obrázek 1&#160;a 2. Na prvním je moucha a na druhém mé dílo, než
	jsem jej nabarvil.</li>

	<p align="center"><a
	href="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha1.jpg"
	target="_blank" rel="lightbox[44]"> <img
	src="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha1s.jpg"
	alt="obr.1: živá moucha" /> </a>
	<br /><em>obr.1: živá moucha</em></p>

	<p align="center"><a
	href="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-nohy.jpg"
	target="_blank" rel="lightbox[44]"> <img
	src="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-nohys.jpg"
	alt="obr.2: muší nohy z papíru" /> </a>
	<br /><em>obr.2: muší nohy z&#160;papíru</em></p>

	<li>Když máme hotové nohy, vyrobíme si křídla. K&#160;tomu je potřeba
	nějaký velký průhlený igelit. Můžeme použít pytel z&#160;čistírny od
	obleku. Z&#160;pytle pak vyřízneme oválná křídla a namalujeme na ně fixem
	žilky. Je zapotřebí udělat do nich dírky a spojit je provázkem. Můžeme
	si je pak omotat kolem paží či krku, abychom s&#160;nimi mohli mávat. Já si
	je sice vyrobil, ale nakonec nepotřeboval, protože expoziční oddělení mi
	vyrobilo daleko lepší. Uvidíte ve fotogalerii na konci tohoto článku.
	Obrázek 3&#160;ukazuje, jak taková křídla nakonec mohou vypadat.</li>

	<p align="center"><a
	href="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-kridla.jpg"
	target="_blank" rel="lightbox[44]"> <img
	src="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-kridlas.jpg"
	alt="obr.3: muší igelitová křídla" /> </a>
	<br /><em>obr.3: muší igelitová křídla</em></p>

	<li>Další věc, bez které se pořádná moucha neobejde, jsou veliké oči.
	Původně jsem uvažoval nad moderními černými brýlemi &#8211; takové ty
	obrovské, co se dnes nosí. Dokonce se jim snad &#8222;muší&#8220;
	přezdívá. Ty jsem neměl, a tak jsem obeslal kolegy emailem, ale nikdo nic.
	Nakonec mě to trklo! Nejlepších očí dosáhneme za pomocí tenisového
	míčku! Je potřeba jej rozpůlit &#8211; na to použijeme nůž. Nožem pak
	každou půlku propíchneme, abychom měli otvory k&#160;vidění. Musím však
	říci, že k dobré orientaci a pohybu je zapotřebí opravdu velkých děr,
	nebo se vám stane, že narazíte v&#160;plném letu do člověka,
	v&#160;horším případě do prosklených dveří, i&#160;když to je pak
	i&#160;docela reálné muší chování.
	<br />Jak oči na hlavě ale uchytit? Jednoduše. Protože by moucha neměla
	vypadat jako člověk, neměla by tedy mít ani lidský obličej. Proto
	použijeme předpřipravenou punčochu, kterou si natáhneme na hlavu. Půlky
	míčků pak umístíme na oči a punčocha je krásně udržuje. Nakonec
	ještě punčochu upravíme tak, aby nám nebyl vidět nos a ústa.
	V&#160;terénu se na to ale můžeme vykašlat, neboť nám bude
	v&#160;punčoše celkem parno. Lupiči by mohli jistě vyprávět. Chceme-li
	mít navíc sosáček, do úst si vložíme brčko. Pokud je moc dlouhé,
	velikost upravíme nůžkami. Na obrázku 4&#160;je pak výsledný bubák.
	Omluvte zhoršenou kvalitu fotografie a hlavně se nelekněte!</li>

	<p align="center"><a
	href="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-hlava.jpg"
	target="_blank" rel="lightbox[44]"> <img
	src="http://rychetsky.vyjimecny.cz/wp-content/themes/default/images/moucha-hlavas.jpg"
	alt="obr.4: hlava je na světě" /> </a>
	<br /><em>obr.4: hlava je na světě</em></p>

	<li>Nyní je téměř vše hotové. Zbývá se jen převléci do veselého
	oblečku, s&#160;kterým můžete jít i&#160;na maškarní ples. Na nohy si
	tedy natáhneme legíny, tepláky, či jiné tmavé kalhoty. Vezmeme mikinu a do
	její kapuce nandáme tolik oblečení, aby kapuca byla pěkně vyboulená.
	Nemusíme to zas přehánět. Kapuci pak pořádně utáhneme tkaničkou a
	uděláme uzlík. Celou mikinu si následně uvážeme kolem pasu a to tak, aby
	kapuca byla v&#160;rozkroku pod hýžděmi. Je potřeba jí dobře uvázat, aby
	nepadala, jinak se nám, milé mouchy, špatně poletí!</li>

	<li>Oblékneme si tričko a pokud to jde, přetáhneme i&#160;přes uzel mikiny.
	Upevníme pár umělých nohou. Kvalitní upevnění závisí na tom, jak moc
	akční mouchy budeme. Pakliže budeme celý den létat po stole a sedat na cukr
	či na sklenici limonády, nohy je třeba upevnit i&#160;nějakým provázkem.
	Já jsem sice po zoologické létal hodně, ale nakonec mi stačilo nohy
	zachytit zezadu mezi záda a utaženou mikinu. Bohužel mi pak trochu padaly.
	Děcka zřejmě ráda trhají hmyzu končetiny. Ale co, hlavně, že se bavíte
	jak vy, tak oni.</li>

	<li>Na záda pak ještě přijdou křídla a na hlavu oči podle bodu 3. Nakonec
	si vezmeme boty a natáhneme rukavice a můžeme směle vyletět!</li>
</ol>

<p>Sami tedy vidíte, že to není žádná dřina. Na přípravu obleku vám
stačí jedno odpoledne, které v&#160;klidu můžete strávit
u&#160;televize.</p>

<p>Oblek jsem tedy měl, takže jsem si vše sbalil do batohu, nohy jsem si vzal
raději do ruky a vyrazil do zoo. Chvíli jsem zvažoval, zda už takhle
oblečený nevyrazit z&#160;domova. Pak jsem si ale uvědomil, že bydlím
blízko psychiatrické léčebny a že místo Noci snů pro děti bych klidně
mohl strávit nezapomenutelnou noc snů ve svěrací kazajce.</p>

<p>Můj úkol vlastně spočíval v&#160;tom, že jakožto létající
zvířátko budu poletovat po zoo a koordinovat, jaká skupinka je na kterém
stanovišti, neboť každá ze skupin šla jinou trasu, a mohlo se stát, že se
srazí na místě, kam se obě nevejdou. Moderní moucha je samozřejmě
vybavena vysílačkou. Aby to ale nebylo fádní, občas jsem poletoval kolem
nějakého toho děcka a snažil se vytvořit legraci. Bzučel jsem u&#160;toho
a děti za mnou utíkaly. Řekl bych, že to mělo celkem úspěch. Nicméně
rozhodně jsem nebyl sám. Byl tam také přerostlý lemur, a jak jsem již
řekl, kravička. Té jsem se snažil sednout na záda a ona mne pak odháněla
ocasem, jak to krávy mouchám dělají. Kravička byla v&#160;tzv. dětské
zoo, kde jsou zvířata jako ovce, kozy a děti si je mohou pohladit a nakrmit
z&#160;předem připraveného jídla. Zatímco jsme tam spolu dováděli, jedna
z&#160;koz začala ocumlávat plastové vemínko. Vypadalo to dost zajímavě.
Další koza se pak vrhla na mě. Dodnes nechápu, proč se ke mně natahovala
až k&#160;obličeji. Myslím, že podobnost s&#160;kopytníkem byla čistě
náhodná.</p>

<p>Když se akce blížila k&#160;samému závěru, byl jsem rád, že to je za
mnou. Musím říci, že to byla legrace a i mě to bavilo, ale přeci jen mi
bylo trošku horko. Takže limonáda a pár koláčků mi to zaslouženě
vynahradilo. Když jsem si sundal oblek, papírové nohy již nebyly moc
funkční. Vzal jsem je a zeptal se dětí, kdo že je chce. Ohlasy byly více
než příznivé, a tak si dvě děcka domů odnesly každý po jedné noze.
Kamarádka, která nevěděla, že jsem nohy rozdal, se mne na konci akce ptala,
zda jsem v&#160;pořádku, že viděla, jak si děti nosí části mého
oblečku ze zoo.</p>

<p>Ačkoliv jste se mohli podívat na pár fotek z&#160;přípravy, podle mě je
nakonec lepší, když vše uvidíte, jak to probíhalo v&#160;akci. Tentokrát
najdete galerii na průvodcovském webu. Fotky jsem nepořizoval já, ale
profesionální fotografka zoologické zahrady. Jsem zvědavý, jestli moucha
někoho inspiruje a v&#160;budoucnu jí použije. <img class="smiley"
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_wink.gif"
alt=";-)" /></p>

<p align="right"><a href="http://pruvodci.rajce.idnes.cz/Noc_snu/"
target="_blank"> Chci vidět fotky z&#160;Noci snů s&#160;panem mouchou&#8230;
</a></p>
<img src="http://www.filiprychetsky.cz/?ak_action=api_record_view&id=44&type=feed" alt="" />]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.filiprychetsky.cz/jak-jsem-delal-mouchu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Interview s Filipem</title>
		<link>http://www.filiprychetsky.cz/interview-s-filipem/</link>
		<comments>http://www.filiprychetsky.cz/interview-s-filipem/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 09 Mar 2007 15:58:04 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Filip</dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[Legrace]]></category>
		<category><![CDATA[Návody]]></category>
		<category><![CDATA[Ze života]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://rychetsky.vyjimecny.cz/?p=15</guid>
		<description><![CDATA[<p>Poznámka na začátek: Vzhledem ke změně vzhledu byl tento článek mírně upraven, aby odpovídal vzhledu nynějšímu. Původní článek se opíral o&#160;černobílou fotku, která byla v&#160;záhlaví. Pro smysl interwia jí přikládám výše nad touto poznámkou. Jednoho slunečného dne jsem navrhl Filipovi, že by pro můj web mohl udělat malý rozhovor, který by lidem prozradil, jak vlastně [...]</p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[
<p align="center"><img src="http://www.filiprychetsky.cz/img/gentleman.jpg"
alt="Filip gentleman" /></p>

<p><em> Poznámka na začátek: Vzhledem ke změně vzhledu byl tento článek
mírně upraven, aby odpovídal vzhledu nynějšímu. Původní článek se
opíral o&#160;černobílou fotku, která byla v&#160;záhlaví. Pro smysl
interwia jí přikládám výše nad touto poznámkou. </em></p>

<p>Jednoho slunečného dne jsem navrhl Filipovi, že by pro můj web mohl
udělat malý rozhovor, který by lidem prozradil, jak vlastně web vznikl a jak
se v&#160;něm orientovat. Novým čtenářům by to mohlo odpovědět na mnohé
otázky. Filip souhlasil. Domluvili jsme se tedy na termínu a v&#160;den
konání naší schůzky jsem připravil čajové posezení a čekal, až
dorazí&#8230;</p>

<p align="right"><span id="more-15"></span></p>

<p>Zanedlouho na to vstupuji do malého čajového sálku pro tři až čtyři
osoby, kde čekám sám na sebe s&#160;připraveným diktafonem. Atmosféra je
příjemná &#8211; tiše hrající orientální hudba vytváří podkres pro
uvolnění. Na poličce svítí malá lampička, na stole připravená čajová
konvice plná čínského jasmínu. Ve vzduchu je cítit ambra.</p>

<p><strong><em>Ahoj Filipe, tak se u&#160;mě posaď!</em></strong></p>

<p>Ahoj Filipe, děkuji Ti, máš to tu opravdu pěkné.</p>

<p><strong><em> To víš, snažím se, nemusíš mi ale děkovat. Pohodlí a
dobrá atmosféra pro ostatní, to je pro mne na prvním místě.
</em></strong></p>

<p>Ale ano, musím, právě proto, že se tak snažíš, jsi prostě
skvělý!</p>

<p><strong><em>Ale no tak, jdi ty, sám víš, že to není
pravda.</em></strong></p>

<p>Ale je, je, věř mi, já to musím vědět!</p>

<p><strong><em> No, když to říkáš&#8230;já na to mám jiný názor, ale
pojďme k&#160;našemu tématu. Abychom Tě představili pro naše čtenáře,
jsi Filip Rychetský, momentálně studuješ na vysoké škole. Tři roky jsi
působil v&#160;Zoopraha jako průvodce a externista a podílíš se na správě
neformální webové prezentace těchto průvodců. V&#160;současné době
pracuješ jako lektor v&#160;Počítačové škole GOPAS, ale hlavně jako
tiskový mluvčí Ředitele Zeměkoule. </em></strong></p>

<p><strong><em> Není to však ani týden, co sis založil vlastní webové
stránky, na kterých se začínáš prezentovat. Co Tě k&#160;tomu vedlo?
</em></strong></p>

<p>Děkuji za představení, Filipe.
<br />Vždycky jsem chtěl své webové stránky. Ať už nějaký formální
popis mé osoby pro případné zaměstnavatele, a nebo nějaké, které by se
věnovaly mým koníčkům. Dlouho jsem se k&#160;tomu nemohl odhodlat, také
pro to, že neumím na webu udělat vše, co bych si přál, a náklady na můj
čas, který bych strávil učením se těchto věcí, by byly dost vysoké.
Nyní jsem ale díky známému zjistil, že není třeba toho umět tolik, a
přitom se mi můj sen může splnit.</p>

<p><strong><em>Tomu nerozumím.</em></strong></p>

<p>Jsou lidé, kteří mají bolesti zad a jsou lidé, kteří nosí
Kosmodisk.</p>

<p><strong><em>Tomu stále nerozumím.</em></strong></p>

<p>Buď bych se to možná nenaučil nikdy a nebo mohu sáhnout po již
osvědčených produktech. Tento web jsem nenaprogamoval, jen vytvářím obsah
a čas od času změním nějaké to nastavení. V&#160;zápatí webu se každý
může dočíst, že web pohání služba <a href="http://wordpress.org/"
target="_blank">WordPress</a>. WordPress je poměrně propracovaný redakční
systém pro bloggery. To jsou lidé, kteří si píší na webu něco jako
deník. Například jeden z&#160;takových českých známých blogů je <a
href="http://ostravak.bloguje.cz/" target="_blank">Deník Ostravaka</a>, který
se dostal díky své oblíbenosti až do televize.</p>

<p><strong><em>Aha, tomu už rozumím. Takže WordPress Ti dopomohl
k&#160;webu?</em></strong></p>

<p>Ano, přesně tak, je to volně šiřitelný redakční systém, takže je
zdarma všem. Výhodné je, že je tak jednoduchý, že ho můžeš ovládat
i&#160;Ty, Filipe. Ale k&#160;webu mi dopomohl i&#160;známý, který mne
s&#160;Wordpressem seznámil. Dokonce byl tak hodný, že mi poskytl místo na
jeho hostingu. Tímto bych mu rád poděkoval.</p>

<p><strong><em>Filipe, a prozradíš, o&#160;koho se jedná?</em></strong></p>

<p>Ne ne, Filipe, tak to ze mě nedostaneš. Pokud bude chtít, prozradí se
sám.</p>

<p><strong><em>Dobře, nechme toho štědrého muže
v&#160;utajení.</em></strong></p>

<p>Ale pozor, já jsem neřekl, že je to muž!</p>

<p><strong><em> Dobrá dobrá, vidím, že Ti to pálí, ostatně jako vždy!
A&#160;co tedy na Tvém webu lidé mohou vidět? </em></strong></p>

<p>Jak víš, občas něco napíšu. Úvahu, fejeton a když upadnu na hlavu,
sem tam i&#160;básničku. Také se zajímám o&#160;čaje a o&#160;jiné věci.
Rád diskutuji o&#160;všemožných tématech. Všechno tohle bych chtěl
postupně publikovat. A&#160;doufám, že to nadchne ostatní. Nechci psát
totiž pro sebe, ale těší mne, když ostatní pobavím, a nebo když si
řeknou, že existuje stránka, kde si na chvilku odpočinou. Budu také
šťastný, když budou nad články diskutovat, což zahrnuje
i&#160;kritiku.</p>

<p>Zatím je to v&#160;plenkách, je tu jen pár článečků a uvidím, jak se
to vyvine.</p>

<p><strong><em> Ano, nějak se začít musí. Pojďme se na tvůj blog podívat.
Hodně lidí mi říká, že ta fotka v&#160;záhlaví je opravdu pěkná. Také
se ptají, jestli to jsi ty. Chceš k&#160;tomu něco říct? </em></strong></p>

<p>Ano, ta fotka se opravdu vyvedla. Podle reakcí je to asi nejlepší fotka
s&#160;mou podobiznou. Takže konfrontace s&#160;realitou může být tvrdší,
než by člověk čekal. Fotila to kamarádka na Praždkém Hradě v&#160;rámci
práce do školy. Nyní studuje fotku na vysoké škole a myslím, že
z&#160;ní rozhodně něco bude. Já jsem ta osoba vlevo. A&#160;jelikož jsem
gentleman, tak té schoulené dámě podávám kabát. Tenkrát docela foukal
vítr a ona tam ležela schoulená, třásla se zimou a prosebně vzhlížela
k&#160;lidem. Nechápu, že si jí za tu dobu, co tam je, nikdo nevšiml. Tak
jsem ochotně přiskočil a zahřál.</p>

<p><strong><em> To se dnes už moc nevidí, za to si získáš jistě pochvalu
našich čtenářů. I když měla by to být samozřejmost. Nedáš si čaj?
</em></strong></p>

<p>Moc rád, děkuji.
<br />Ano, bohužel v&#160;dnešní době není. I&#160;když já také nejsem
dokonalý,
<br />sem tam se také deru do autubusu, loktuji a křičím na důchodce
&#8222;Postupujte dále do vozu!!!&#8220;</p>

<p><strong><em> Ano, přesně tohle dělám i&#160;já, zajímavá shoda. Tvůj
blog úplně nahoře nabízí dvě menu, v&#160;pravé části pak obsahuje
mnoho odkazů. Najdeme zde oblíbené a poslední články, on lajn čet,
poslední komentáře a taky štítky. A&#160;v neposlední řadě je tu
i&#160;sekce RSS kanálů. Čtenáři, kteří neznají blogy, by jistě rádi
věděli, co vše jim tato navigace přináší. </em></strong></p>

<p>Rád to vysvětlím.
<br />To úplně horní menu je sekce stránek. Je zde odkaz na <a
href="http://www.filiprychetsky.cz/">úvodní</a>, neboli <a
href="http://www.filiprychetsky.cz">hlavní stránku</a> webu, aby se čtenář
rychleji dostal zpět na začátek, kdyby se ztratil. Dále tu jsou stránky,
které čtenáři řeknou něco o&#160;mé osobě a o&#160;tomto webu jako
celku.
<br />Přímo stránka &#8222;<a
href="http://www.filiprychetsky.cz/about/">O&#160;tomto webu</a>&#8220; odkazuje
pak i&#160;na toto interview, které vlastně poslouží jako takový malý
manuál. To druhé bílé menu je seznam rubrik, které se vztahují
k&#160;tématům, o&#160;kterých píši.</p>

<p>A&#160;jak je tomu na pravé straně? Čtenáři uvidí, jaké články čtou
nejraději a jaké byly poslední vydané. Rovněž je tu okénko
s&#160;komentáři, které naposledy napsali. A&#160;štítky jsou velmi
podobné rubrikám, akorát trochu specifičtější.</p>

<p><strong><em>Co to přesně znamená? Jak hodně
specifičtější?</em></strong></p>

<p>Protože jsem chtěl charakterizovat články ihned na první pohled,
o&#160;čem jsou, mohl bych vytvářet další a další rubriky. Ty by nám
ovšem znepřehlednily horní část blogu, a tak jsem se vydal cestou
štítků. Štítky umožňují vytvořit seznam témat, o&#160;kterých se
zmiňuji v&#160;článcích, přičemž témata nejvíce probíraná budou
větším písmem. A&#160;tak je na první pohled jasné, o&#160;čem nejvíce
píši. Mějme tedy pár hlavních rubrik a podrobnější členění ve
štítcích. Přičemž čtenáři mohou procházet rubriky i&#160;štítky.
Stejná rubrika = stejný štítek. A&#160;samozřejmě některá dílka mohou
být založena ve více rubrikách i&#160;s více štítky.</p>

<p>Zvláštní postavení má ovšem rubrika <a
href="http://www.filiprychetsky.cz/category/novinky/">novinek</a> (případně
<a href="http://www.filiprychetsky.cz/tag/novinky/">štítek</a>), kde čtenář
nalezne informace o&#160;tom, co jsem na webu vylepšil, či změnil.
Například kdybych přidal novou rubriku, knihu návštěv, nebo jiné
věci.</p>

<p><strong><em> A&#160;jak je to s&#160;RSS? Mnozí lidé, kteří se ve
vychytávkách internetu neorientují, nevědí, co to znamená.
</em></strong></p>

<p>Nerad bych něco komolil, ale zkusím to říci svými slovy a uvedu to na
příkladu:
<br />Na různých zpravodajských serverech se často můžeme přihlásit
k&#160;emailovému odebírání novinek a zpráv. Poté nám do naší emailové
schránky chodí emaily s&#160;odkazy na tyto zprávy. Nalezneme zde většinou
titulek a pak pár úvodních vět. Kliknutím na příslušný titulek se nám
pak zobrazí celý článek v&#160;internetovém prohlížeči.</p>

<p>RSS je něco podobného s&#160;tím, že už k&#160;odebírání
nepotřebujeme email a nic nám do pošty nepřijde. Potřebujeme jen RSS
čtečku, do které si kanály přidáme. Pak se stačí jen podívat na
příslušný kanál a jestli se objevilo něco nového, kliknutím na to se
nám zobrazí požadovaná stránka.</p>

<p>Kdyby nebylo RSS a já chtěl kamarády upozornit, že jsem napsal něco
nového, musel bych jim všem poslat email a nebo je kontaktovat jinak. RSS to
udělá za mne, pakliže, budou odebírat informace z kanálu. A&#160;to
s&#160;tím rozdílem, že nic neodesílá. To čtenář se vlastně kouká ke
mně na ten kanál, kdežto s&#160;emaily chodí zprávy ke čtenáři.</p>

<p>O&#160;RSS pojednává například článek <a
href="http://cs.wikipedia.org/wiki/RSS" target="_blank">Wikipedie</a> a nebo
i&#160;<a href="http://www.orisek.net/clanky/co-je-to-rss/"
target="_blank">Orisek.net</a>, kde jsou také příklady některých čteček
kanálů. V&#160;dnešní době je v&#160;sobě ale mají i&#160;integrovány
prohlížeče <a
href="http://www.microsoft.com/windows/downloads/ie/getitnow.mspx"
target="_blank">Internet Explorer</a>, a novější verze <a
href="http://firefox.czilla.cz/" target="_blank">Firefoxu</a> a <a
href="http://www.opera.com/" target="_blank">Opery</a>.</p>

<p><strong><em> Takže sledováním webu přes RSS ani nemusím mít tvou
stránku v&#160;oblíbených, jen stačí sledovat kanál! </em></strong></p>

<p>Přesně, ale oblíbenost se nezakazuje. Naopak, budu rád. Mám tady dva
kanály. Pro <a href="feed://http//www.filiprychetsky.cz/feed">články</a>,
které informují o&#160;vzniku nového článku, a pro <a
href="feed://http//www.filiprychetsky.cz/comments/feed/">komentáře</a> &#8211;
tento kanál zase informuje, jakmile se objeví nový komentář
k&#160;jakémukoliv článku.</p>

<p><strong><em> Tak to je skvělé! Ihned si přidám kanály pro tvůj blog do
své čtečky. V&#160;úvodu jsi říkal, že bys byl rád, aby lidé reagovali
a komunikovali nad tvými články. Nyní mluvíš o&#160;komentářích. Jak
lidé mohou reagovat na článek? </em></strong></p>

<p>U&#160;každého článku je napsáno, v&#160;které rubrice se nachází a
kolik komentářů, neboli reakcí, již obsahuje. Pokud čtenář klikne na
odkaz s&#160;počtem komentářů, zobrazí se mu diskuse. Na úplném konci je
pak pole, kam může napsat cokoliv, co chce říct. Ale pozor, pokud to bude
nějaký zlořád, který by tu chtěl jen slovně napadat nebo by spamoval
diskusi, tak nepochodí.</p>

<p><strong><em> Ano, takové lidi nemá nikdo rád. No, vidím, že už jsi
svůj čaj dopil a já také. Myslím, že to by pro začátek mohlo
čtenářům stačit.
<br />Teď se tu jistě každý vyzná, nebo myslíš, že je potřeba ještě
něco vysvětlit? </em></strong></p>

<p>Já myslím, že ne. A&#160;pokud bude mít kdokoliv dodatečné dotazy, rád
mu na ně odpovím pod tímto článkem v&#160;diskusi.</p>

<p><strong><em> To je taky fakt, Filipe. Účel světí prostředky. Rád bych
Ti poděkoval, že sis udělal pro naše čtenáře čas. </em></strong></p>

<p>Není vůbec za co, co bych pro ně neudělal. Živí mou fantazii, oni jsou
hnací silou mých &#8222;výplodů.&#8220;
<br />Já děkuji Tobě, Filipe, za příjemné posezení u&#160;jasmínu.</p>

<p><strong><em> Ale jdi, to byla maličkost. Ale jako u&#160;každého
správného interview, co bys vzkázal všem těm lidem, kteří budou web
navštěvovat? </em></strong></p>

<p>Aby je čtení bavilo a aby se nebáli diskutovat a klidně
i&#160;kritizovat. Bez nich to není ono. Aby užívali života a pamatovali na
své přátele, byli slušní k&#160;osobám, které se staletí choulí zimou
na Hradě a nejen tam a nejen k&#160;nim.</p>

<p><strong><em>A&#160;nějaké lákadlo na závěr?</em></strong></p>

<p><strong>Pro kluky:</strong> nekoukejte na netu na porno, dlouhodobější
požitek budete mít z&#160;tohoto webu! <img class="smiley"
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
alt=":-)" />
<br /><strong>Pro holky:</strong> nekoukejte na netu na porno, dlouhodobější
požitek budete mít z&#160;mojí fotky v&#160;záhlaví! <img class="smiley"
src="http://www.filiprychetsky.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif"
alt=":-)" /></p>
<img src="http://www.filiprychetsky.cz/?ak_action=api_record_view&id=15&type=feed" alt="" />]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.filiprychetsky.cz/interview-s-filipem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>35</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

