Když jsem dnes doma prováděl čajovou inventuru, napadla mne básnička. Věnována jest čaji, jehož název je i názvem této krátké básně.
Na hoře plné borovic,
je dneska celkem velký hic.
Plamenům pod kotlíkem se daří,
víla na palouku čaj si vaří!
Čajovou kuličkou jemně stočenou,
poskytne Song Luo náladu blaženou.
Víla pak kolem borovic,
tančit zas bude o výkrut víc!
Popularity: 9%
Docela inspirativní básnička.
Mimochodem se mi ji podařilo zobrazit až teď, předtím mi to házelo něco ve smyslu „stránku nelze zobrazit“.
Olda: Ano, výjimečný server občas hlásí výjimečné chyby. Te za to může – občas asi nechce můj blog číst.
Mimochodem, k čemu tě básnička inspirovala?
Koukám, že poslední dobou básníš pouze o vílách.
Každý tu svou potřebujeme.
K tomu, abych si dal čaj, pane řediteli.
Ahá! A byl to Song Luo nebo jiný?
Jestli se dobře pamatuju, byl to černý pytlíkový od Jemči. Nic jiného nebylo po ruce a obchody bývají v noci zavřené. Každopádně bych asi jinak žíznil.
Filip: Nepotřebuji vílu, ale víláka.
Věra: To má být nabídka?
Olda:Tak to příště složím i něco na jídlo, abys nehladověl.
To by od tebe bylo velmi milé, Filipe.
Jdu obědvat.
Filip: Nabídka na výpis výběrového řízení?
Věra:To snad ani ne, to si můžeš vyplnit na seznamce profil.
Filip: A cožpak má vílák v lese internet?
Věra:Nemá, ale určitě zná něco jako kouřové signály.