Následující básnička je hodně „snová.“
…a z pozlacených číší,
třímajíc ve výši,
krůpěje slov píší,
v středověké skrýši,
jenž v temném nebi skrývá,
ten, kdo boha vzývá,
v oblacích si zpívá
v dešti písní svých.
Vodní vůně rybí
v lese lysém chybí,
oheň nedůtklivý
s větrem listí svál.
Slova se ti pletou,
s každou novou větou,
s touhou dlouholetou
znovu usínáš…
v středověké výši,
číší třímající
krůpěje slov píši.
Popularity: 4%
Wau
To jsem nevěděla, že dokážeš psát takové krásné
„snové“ básničky. 
Ale promiň, už mlčím…vím, že mám zákaz chválení.
A bude za to hvězdička?
Tak jich tam máš pět… Spokojený?
Týýý jo, děkan!
Nemáš zač!
Jinak tohle byl spíš takový pokus o něco umělečtějšího, jinak mé kořeny jsou stále u pokleslých a lacině vtipných básniček se základní slovní zásobou.
Skromnost stranou, řediteli.
Je taková… jiná. Jiná, než tvoje ostatní, ale dobrá.
To je skoro hezčí než když zavážeš dítěti tkaničku :)
Čau Terko, tak teď jsem to trochu nepobral.
Vlastně počkat, pátek, splav, hodně vína, grilované makrely,
propiska, ruka…„chválit Filipa jen, když zaváže dítěti
tkaničku..“ 
Už jsem doma, díky. 