Jak jsem dnes psal v článku o adventním čajovém kalendáři, který opravdu mohu doporučit, přináším vám první minirecenzi, chcete-li ochutnávku, čaje z 1.12. A není to nikdo jiný než pan Roiboos, aneb nečaj, který si získal oblibu.
Teplota vody: 100°C
Mácháme 4 – 5 min
Charakteristika
Roiboos, neboli Aspalathus linearis není čaj jako čaj. Tedy říkáme mu čaj, ale není to čaj. My, co pijeme čaj, víme, co je čaj a co není čaj. Rozumíme si, že jo? Kdyby ne, mrkněte na mýty o čaji, kde se o tom vedou hezké diskuse. Každopádně, vraťme se k tématu. Jedná se o nápoj z lístků jihoafrického bobovitého keře. Co jsem tak slýchal, mnoho lidí ho má rádo a více ohlasů jsem slyšel spíše od žen než od mužů, ale možná je to jen shoda náhod, nevím. Já mu osobně neholduji, přesto jsem si ho dnes s chutí dal.
Vůně před zalitím
Roiboos má typicky nezapomenutelnou vůni, kterou nedokáži dost dobře pojmenovat. Kdo jej zná, jistě ví, že se odlišuje od všech ostatních čajů. Je prostě svůj. Přecijen to ale zkusím. Jakmile jsem pytlík vytáhl a přivoněl (teda teď doufám, že to zase někdo nepochopí jako dvojsmysl), připomnělo mi to koření. Ale takové sladké. Sladká lehce zemitá kořeněná vůně. No, budu rád za upřesnění v komentářích.
Barva
Po zalití se pytlík hezky nabobtnal a získal červenohnědou barvu. Pokud byste měli sypanou variantu nebo větší pytlík, doporučuji hlídat nálev, aby nebyl příliš hnědý. Pak je roiboos opravdu silný a možná až moc silný.
Louhujeme roiboos. Jeho parva je typicky červenohnědá. Proto se někdy hovoří o červeném čaji.
Vůně po zalití
Ihned po zalití se projevila vůně ještě výrazněji – ještě více kořeněji. Rozhodně bych to nepřeháněl s dobou louhování, neboť pak vám může vonět jako, panny prominou, stará panna.
Chuť
Mmmm, mlask mlask, taaakže, dejme se do toho. Ideální by teď bylo, abyste jej pili a souhlasili a nebo se vyjádřili v komentářích pod článkem. Takže honem si zalít šálek!
Jak už jsem řekl, roiboos není můj oblíbenec. Musím ovšem konstatovat, že při správné barvě můžeme získat velmi jemný nehořký nápoj s typickou vůní, která je s chutí propojena – čaj má prostě říz. Asi proto se pořád odkazuji na koření.
Dochucení
Roiboos je dobrý sám o sobě. Pokud by vám ale snad přišel plitký, můžete do něj dát trochu cukru, ale opravdu jen trochu, tak půl lžičky na šálek, případně stejné množství medu. Med bude lepší. Rozhodně bych nepřidával citron, tím by se pokazila charakteristika věhlasu.
Zvláštnosti, zajímavosti
Roiboos není nápoj z čajových lístků (z čajovníku), proto neobsahuje teiny. Díky tomu jej mohou pít děti v jakémkoliv věku. Obsahuje velký podíl vitamínu C a tak si myslím, že v tomto období je více než vhodný na chladné večery. Na trhu jej můžeme vidět v mnoha variacích, já jednou zkusil roiboos s kousky čokolády a ten jsem měl docela rád.
Denní doba a k čemu jej pít
Závěrem snad jen dodám, že jsem si roiboos dal k sladké snídani. Dobře podkreslil rohlík s máslem a marmeládou, mňam! Osobně bych ho doporučil v jakoukoliv denní dobu, ke kořeněnému a těžkému jídlu bude určitě také skvělou volnou.
Tak dobrou chuť a schválně, kdo si ještě dnes roiboos dá!
Související články
Čajový
adventní kalendář – parádní nápad, jak potěšit osoby blízké
Zobrazit všechny
recenze…
Popularity: 2%
Roiboos mám moc ráda, má krásně medovou vůni i příchuť. Nejradši ho piju večer, to mám čas ho plně vychutnat :)
[…] Související články Shui shien (Vodní víla) Roiboos (pytlíková recenze) […]