Filip gentleman

Poznámka na začátek: Vzhledem ke změně vzhledu byl tento článek mírně upraven, aby odpovídal vzhledu nynějšímu. Původní článek se opíral o černobílou fotku, která byla v záhlaví. Pro smysl interwia jí přikládám výše nad touto poznámkou.

Jednoho slunečného dne jsem navrhl Filipovi, že by pro můj web mohl udělat malý rozhovor, který by lidem prozradil, jak vlastně web vznikl a jak se v něm orientovat. Novým čtenářům by to mohlo odpovědět na mnohé otázky. Filip souhlasil. Domluvili jsme se tedy na termínu a v den konání naší schůzky jsem připravil čajové posezení a čekal, až dorazí…

Zanedlouho na to vstupuji do malého čajového sálku pro tři až čtyři osoby, kde čekám sám na sebe s připraveným diktafonem. Atmosféra je příjemná – tiše hrající orientální hudba vytváří podkres pro uvolnění. Na poličce svítí malá lampička, na stole připravená čajová konvice plná čínského jasmínu. Ve vzduchu je cítit ambra.

Ahoj Filipe, tak se u mě posaď!

Ahoj Filipe, děkuji Ti, máš to tu opravdu pěkné.

To víš, snažím se, nemusíš mi ale děkovat. Pohodlí a dobrá atmosféra pro ostatní, to je pro mne na prvním místě.

Ale ano, musím, právě proto, že se tak snažíš, jsi prostě skvělý!

Ale no tak, jdi ty, sám víš, že to není pravda.

Ale je, je, věř mi, já to musím vědět!

No, když to říkáš…já na to mám jiný názor, ale pojďme k našemu tématu. Abychom Tě představili pro naše čtenáře, jsi Filip Rychetský, momentálně studuješ na vysoké škole. Tři roky jsi působil v Zoopraha jako průvodce a externista a podílíš se na správě neformální webové prezentace těchto průvodců. V současné době pracuješ jako lektor v Počítačové škole GOPAS, ale hlavně jako tiskový mluvčí Ředitele Zeměkoule.

Není to však ani týden, co sis založil vlastní webové stránky, na kterých se začínáš prezentovat. Co Tě k tomu vedlo?

Děkuji za představení, Filipe.
Vždycky jsem chtěl své webové stránky. Ať už nějaký formální popis mé osoby pro případné zaměstnavatele, a nebo nějaké, které by se věnovaly mým koníčkům. Dlouho jsem se k tomu nemohl odhodlat, také pro to, že neumím na webu udělat vše, co bych si přál, a náklady na můj čas, který bych strávil učením se těchto věcí, by byly dost vysoké. Nyní jsem ale díky známému zjistil, že není třeba toho umět tolik, a přitom se mi můj sen může splnit.

Tomu nerozumím.

Jsou lidé, kteří mají bolesti zad a jsou lidé, kteří nosí Kosmodisk.

Tomu stále nerozumím.

Buď bych se to možná nenaučil nikdy a nebo mohu sáhnout po již osvědčených produktech. Tento web jsem nenaprogamoval, jen vytvářím obsah a čas od času změním nějaké to nastavení. V zápatí webu se každý může dočíst, že web pohání služba WordPress. WordPress je poměrně propracovaný redakční systém pro bloggery. To jsou lidé, kteří si píší na webu něco jako deník. Například jeden z takových českých známých blogů je Deník Ostravaka, který se dostal díky své oblíbenosti až do televize.

Aha, tomu už rozumím. Takže WordPress Ti dopomohl k webu?

Ano, přesně tak, je to volně šiřitelný redakční systém, takže je zdarma všem. Výhodné je, že je tak jednoduchý, že ho můžeš ovládat i Ty, Filipe. Ale k webu mi dopomohl i známý, který mne s Wordpressem seznámil. Dokonce byl tak hodný, že mi poskytl místo na jeho hostingu. Tímto bych mu rád poděkoval.

Filipe, a prozradíš, o koho se jedná?

Ne ne, Filipe, tak to ze mě nedostaneš. Pokud bude chtít, prozradí se sám.

Dobře, nechme toho štědrého muže v utajení.

Ale pozor, já jsem neřekl, že je to muž!

Dobrá dobrá, vidím, že Ti to pálí, ostatně jako vždy! A co tedy na Tvém webu lidé mohou vidět?

Jak víš, občas něco napíšu. Úvahu, fejeton a když upadnu na hlavu, sem tam i básničku. Také se zajímám o čaje a o jiné věci. Rád diskutuji o všemožných tématech. Všechno tohle bych chtěl postupně publikovat. A doufám, že to nadchne ostatní. Nechci psát totiž pro sebe, ale těší mne, když ostatní pobavím, a nebo když si řeknou, že existuje stránka, kde si na chvilku odpočinou. Budu také šťastný, když budou nad články diskutovat, což zahrnuje i kritiku.

Zatím je to v plenkách, je tu jen pár článečků a uvidím, jak se to vyvine.

Ano, nějak se začít musí. Pojďme se na tvůj blog podívat. Hodně lidí mi říká, že ta fotka v záhlaví je opravdu pěkná. Také se ptají, jestli to jsi ty. Chceš k tomu něco říct?

Ano, ta fotka se opravdu vyvedla. Podle reakcí je to asi nejlepší fotka s mou podobiznou. Takže konfrontace s realitou může být tvrdší, než by člověk čekal. Fotila to kamarádka na Praždkém Hradě v rámci práce do školy. Nyní studuje fotku na vysoké škole a myslím, že z ní rozhodně něco bude. Já jsem ta osoba vlevo. A jelikož jsem gentleman, tak té schoulené dámě podávám kabát. Tenkrát docela foukal vítr a ona tam ležela schoulená, třásla se zimou a prosebně vzhlížela k lidem. Nechápu, že si jí za tu dobu, co tam je, nikdo nevšiml. Tak jsem ochotně přiskočil a zahřál.

To se dnes už moc nevidí, za to si získáš jistě pochvalu našich čtenářů. I když měla by to být samozřejmost. Nedáš si čaj?

Moc rád, děkuji.
Ano, bohužel v dnešní době není. I když já také nejsem dokonalý,
sem tam se také deru do autubusu, loktuji a křičím na důchodce „Postupujte dále do vozu!!!“

Ano, přesně tohle dělám i já, zajímavá shoda. Tvůj blog úplně nahoře nabízí dvě menu, v pravé části pak obsahuje mnoho odkazů. Najdeme zde oblíbené a poslední články, on lajn čet, poslední komentáře a taky štítky. A v neposlední řadě je tu i sekce RSS kanálů. Čtenáři, kteří neznají blogy, by jistě rádi věděli, co vše jim tato navigace přináší.

Rád to vysvětlím.
To úplně horní menu je sekce stránek. Je zde odkaz na úvodní, neboli hlavní stránku webu, aby se čtenář rychleji dostal zpět na začátek, kdyby se ztratil. Dále tu jsou stránky, které čtenáři řeknou něco o mé osobě a o tomto webu jako celku.
Přímo stránka „O tomto webu“ odkazuje pak i na toto interview, které vlastně poslouží jako takový malý manuál. To druhé bílé menu je seznam rubrik, které se vztahují k tématům, o kterých píši.

A jak je tomu na pravé straně? Čtenáři uvidí, jaké články čtou nejraději a jaké byly poslední vydané. Rovněž je tu okénko s komentáři, které naposledy napsali. A štítky jsou velmi podobné rubrikám, akorát trochu specifičtější.

Co to přesně znamená? Jak hodně specifičtější?

Protože jsem chtěl charakterizovat články ihned na první pohled, o čem jsou, mohl bych vytvářet další a další rubriky. Ty by nám ovšem znepřehlednily horní část blogu, a tak jsem se vydal cestou štítků. Štítky umožňují vytvořit seznam témat, o kterých se zmiňuji v článcích, přičemž témata nejvíce probíraná budou větším písmem. A tak je na první pohled jasné, o čem nejvíce píši. Mějme tedy pár hlavních rubrik a podrobnější členění ve štítcích. Přičemž čtenáři mohou procházet rubriky i štítky. Stejná rubrika = stejný štítek. A samozřejmě některá dílka mohou být založena ve více rubrikách i s více štítky.

Zvláštní postavení má ovšem rubrika novinek (případně štítek), kde čtenář nalezne informace o tom, co jsem na webu vylepšil, či změnil. Například kdybych přidal novou rubriku, knihu návštěv, nebo jiné věci.

A jak je to s RSS? Mnozí lidé, kteří se ve vychytávkách internetu neorientují, nevědí, co to znamená.

Nerad bych něco komolil, ale zkusím to říci svými slovy a uvedu to na příkladu:
Na různých zpravodajských serverech se často můžeme přihlásit k emailovému odebírání novinek a zpráv. Poté nám do naší emailové schránky chodí emaily s odkazy na tyto zprávy. Nalezneme zde většinou titulek a pak pár úvodních vět. Kliknutím na příslušný titulek se nám pak zobrazí celý článek v internetovém prohlížeči.

RSS je něco podobného s tím, že už k odebírání nepotřebujeme email a nic nám do pošty nepřijde. Potřebujeme jen RSS čtečku, do které si kanály přidáme. Pak se stačí jen podívat na příslušný kanál a jestli se objevilo něco nového, kliknutím na to se nám zobrazí požadovaná stránka.

Kdyby nebylo RSS a já chtěl kamarády upozornit, že jsem napsal něco nového, musel bych jim všem poslat email a nebo je kontaktovat jinak. RSS to udělá za mne, pakliže, budou odebírat informace z kanálu. A to s tím rozdílem, že nic neodesílá. To čtenář se vlastně kouká ke mně na ten kanál, kdežto s emaily chodí zprávy ke čtenáři.

O RSS pojednává například článek Wikipedie a nebo i Orisek.net, kde jsou také příklady některých čteček kanálů. V dnešní době je v sobě ale mají i integrovány prohlížeče Internet Explorer, a novější verze Firefoxu a Opery.

Takže sledováním webu přes RSS ani nemusím mít tvou stránku v oblíbených, jen stačí sledovat kanál!

Přesně, ale oblíbenost se nezakazuje. Naopak, budu rád. Mám tady dva kanály. Pro články, které informují o vzniku nového článku, a pro komentáře – tento kanál zase informuje, jakmile se objeví nový komentář k jakémukoliv článku.

Tak to je skvělé! Ihned si přidám kanály pro tvůj blog do své čtečky. V úvodu jsi říkal, že bys byl rád, aby lidé reagovali a komunikovali nad tvými články. Nyní mluvíš o komentářích. Jak lidé mohou reagovat na článek?

U každého článku je napsáno, v které rubrice se nachází a kolik komentářů, neboli reakcí, již obsahuje. Pokud čtenář klikne na odkaz s počtem komentářů, zobrazí se mu diskuse. Na úplném konci je pak pole, kam může napsat cokoliv, co chce říct. Ale pozor, pokud to bude nějaký zlořád, který by tu chtěl jen slovně napadat nebo by spamoval diskusi, tak nepochodí.

Ano, takové lidi nemá nikdo rád. No, vidím, že už jsi svůj čaj dopil a já také. Myslím, že to by pro začátek mohlo čtenářům stačit.
Teď se tu jistě každý vyzná, nebo myslíš, že je potřeba ještě něco vysvětlit?

Já myslím, že ne. A pokud bude mít kdokoliv dodatečné dotazy, rád mu na ně odpovím pod tímto článkem v diskusi.

To je taky fakt, Filipe. Účel světí prostředky. Rád bych Ti poděkoval, že sis udělal pro naše čtenáře čas.

Není vůbec za co, co bych pro ně neudělal. Živí mou fantazii, oni jsou hnací silou mých „výplodů.“
Já děkuji Tobě, Filipe, za příjemné posezení u jasmínu.

Ale jdi, to byla maličkost. Ale jako u každého správného interview, co bys vzkázal všem těm lidem, kteří budou web navštěvovat?

Aby je čtení bavilo a aby se nebáli diskutovat a klidně i kritizovat. Bez nich to není ono. Aby užívali života a pamatovali na své přátele, byli slušní k osobám, které se staletí choulí zimou na Hradě a nejen tam a nejen k nim.

A nějaké lákadlo na závěr?

Pro kluky: nekoukejte na netu na porno, dlouhodobější požitek budete mít z tohoto webu! :-)
Pro holky: nekoukejte na netu na porno, dlouhodobější požitek budete mít z mojí fotky v záhlaví! :-)

Filip 09.03.2007

35 komentářů k příspěvku “Interview s Filipem”

  1. Káťa says:

    Málem sem spadla ze židle :) super super :)

    BTW: budu se řídit tvojí radou, aneb kdo říká že nikdy neonanoval, onanuje dodnes :) tak tedy nikdy jsem neonanovala! A co ty? :)

  2. Filip says:

    Fuj? Takovou povrchní záležitost nedělám, nedělal jsem a nikdy dělat nebudu! :-)

  3. Tož je to docela dlouhý, takže si to možná dočtu jindy, ale co to vlastně chci… jo, docela mě naštvalo, když tenkrát přestal Pixy blogovat, pak to vypadalo docela dobře, na oblíbených blozích to jelo dál. Nedávno ale přestal zmíněný Ostravak a chvilku po něm i DGX… kam ten svět spěje? Ještě, že máme takové, jako jsi ty, kteří blogovat v dnešní době dokonce i začínají!

  4. Filip says:

    Ono je to asi závislé na spoustě věcí – čas, chuť, a tak dále. Myslím, že je to o tom, co máš za cíl a jestli jsi toho cíle dosáhl. Je možné, že někteří lidé už naplnili svou touhu a měli pocit, že je na čase vyzkoušet něco jiného.
    Ale třeba se mýlím.

  5. Věra says:

    Chtěl jsi kritiku, tak teď Tě tu tedy za živa stáhnu z kůže.:o))) Ne…neboj, ty jeden „gentlemane“ se špičatými lokty.:o) Máš to velmi čtivé s rychlou akcelerací a zajímavým spádem. Ale ze židle jsem bohužel nespadla.:o))) No, nicméně za zkoušku by stálo, uveřejnit na porno stránku odkaz na Tvé stránky a udělat malý výzkum, zda někoho přesvědčíš.:o))) Možná by se tu hodila rubrika „Filip radí“, která by někoho nalákala dlouhodobě (třeba mě :o)).

  6. Filip says:

    To stojí za úvahu! Mohl bych zavést psychologickou blog poradnu :-)
    No a s tím odkazem z pornostránky – soukromě tě zkontaktuji a doufám, že mi nějakou takovou vhodnou doporučíš :-)

  7. Olda says:

    Čeho by se taková rubrika měla týkat, na jaké téma by v ní byly poskytovány rady, kdyby sem měla nalákat návštěvníky porno stránek?

  8. Filip says:

    Hej, tak to zas ne….Věrka psala o rubrice, která by sem nalákala lidi, ale spojitost s pornem to už nemělo – tedy tak jsem to pochopil.

    Já tady žádné porno zveřejňovat teda nehodlám – takových stránek je už myslím dost, asi bych nepřišel s něčím novým :-)

  9. Věra says:

    Koukám, že Oldu to nějak zaujalo.:-D Ale Tvůj dotaz musí zůstat nezodpovězen, protože Filip má naprostou pravdu. Opravdu jsem neměla v úmyslu spojit novou rubriku s oním odkazem.:-) Ale když o tom přemýšlím, tak by návštěvníky oněch stránek asi nic nenalákalo, protože tam chodí jen za jedním účelem a myslím si, že se neradi nechávají něčím rozptylovat.:-) Takže tímto Ti Filipe děkuji za pochopení. ;-)

  10. Olda says:

    V tom není spojitost? Aha, tak mně to tak přišlo, ta návaznost vět…

    No nic, to se teda omlouvám. Každopádně poradna by nemusela být marná.

  11. Filip says:

    To Olda: teď jde ještě o to, čeho by se měla týkat :-) A také nevím, jestli mám patřičnou kvalifikaci, ale o to by to mohla být větší legrace!

  12. Olda says:

    Co třeba kojenecká poradna? Nebo pro nastávající matky.

  13. Filip says:

    :-) Tak nevím, kolik z nás, co navštěvují tento web, jsou těhotné :-)
    Neměl bys jiný návrh?

  14. Olda says:

    Mohlo by se to tak jenom jmenovat. Klidně můžeš radit i nastávajícím otcům.

  15. Filip says:

    :-D uvidíme tedy, poznačím si to :-)

  16. Věra says:

    Páne jo….tak to tedy bude zajímavá poradna. Ale co z toho budu mít já? Vždyť já se nikdy nastávajícím otcem nestanu….:-D

  17. Filip says:

    A co takhle celková poradna? :-)

  18. Olda says:

    Věra: A co ta část pro nastávající matky?

  19. Filip says:

    Tak tam budeš radit ty!

  20. Olda says:

    Filip: Počkat, koho myslím tím „ty“? Já s tím narozdíl od některých zkušenosti nemám. Tedy jako s mateřstvím.

  21. Věra says:

    No jo…máš pravdu Oldo, promiň. :-) Zase jsem opět četla pouze to, co jsem chtěla. :-) Přeskočila jsem před nastávajícími otci „i“ a kojeneckou poradnu spolu s poradnou pro nastávající matky jsem nechtěně vyřadila. Ale koukám, že se tu řeší samé extrémy – od „sprostých obrázků“ po rodičovství. :-D Už se fakt moc těším, co se z toho všeho nakonec vyklube…. Olda bude velký poradce v rodičovské oblasti a Filip to bude praktikovat, aby vyzkoušel, jestli ty rady opravdu „sedí“… :-D Filipe, přeci nechceš klamat návštěvníky těchto stránek, ne? :-)

  22. Filip says:

    To Věrka a Olda: Nenene, špatně jste to pochopili oba – Věrka bude ten rádce žen :-)
    P.S.: Doufám, že tímhle stylem, Věrko, nečteš i moje články :-)

  23. Olda says:

    No počkat! To by jako nakonec zbylo to praktické zkoušení na mě, nebo co?

    P.S.: Doufám, že tímhle stylem, Věrko, nečteš jen moje příspěvky.

  24. Věra says:

    Oldo neboj, Filipe promiň,… ale tímhle stylem čtu občas naprosto všechno. :-D A netvrďte mi chlapci, že vám se to nestává… :-)

    No tak to je bezva! – Rádcem žen jsem chtěla být vždycky :-D – to víš, po těch čtyřech těhotenstvích, co jsem zažila :-D , tak by to šlo jako po másle….Ale myslím si, že ženské polovičky by přivítaly více rádců – mužů…A bylo by to o to zajímavější, když by věděly, že Olda s Filipem budou praktikanti. ;-)

  25. Filip says:

    No já nevím, mně se to stává dost často, to je pravda, ale většinou, když mi o něco jde a chci si to přečíst pozorně, tak se snažím snažit se :-)

  26. Olda says:

    Rád bych řekl, že se mi to nestává, ovšem již jsem tady jednou dokázal, že stává.

    Určitě by to bylo zajímavější, ale obávám se jistých fysických nedostatků, které by mohli leckterým, nebál bych se říci naprosté většině, praktických pokusů zabránit. Necítím se na něco takového dostatečně vybaven. Pokud jsi tedy nemyslela, že bychom to praktikovali na někom jiném, což se mi zdá minimálně nevhodné.
    Teoretickému razení se nebráním, praxi ano.

  27. Filip says:

    Já myslím, že moje-vaše poradna by se ani jinak než humorně brát nedala :-)

  28. Olda says:

    A já myslím, že jo.

  29. Filip says:

    Tak v tom případě se na to tedy těším a těším se na budoucí spolupráci :-D

  30. Věra says:

    Wau….my budeme spolupracovníci…. Kdy to tedy rozjedeme? :-D

    Oldo, nevymlouvej se na fyzické nedostatky….protože když se chce, tak jde všechno, ne? :-) A při nejhorším může člověk zapojit fantazii. ;-)

  31. Olda says:

    Víš, Věro, obávám se, že fansie mi v praxi moc nepomůže. Ale ano, když se chce, všechno jde. Jenže mně se asi moc nechce. Do té praxe myslím.
    Jinak klidně budu také spolupracovat a radit.

  32. Věra says:

    Já vím Oldo, že fantasie v praxi nepomáhá…ale zkus to brát všechno s nadhledem… ;-)

    Takže Filipe, teď již nezbývá nic jiného, než založit poradnu, aby mohla začít naše zajímavá spolupráce… :-D

  33. kahi says:

    Panebože, ty jsi egoista. Co egoista, přímo narcis. Blahopřeji – jsem na tom stejně.

  34. Filip says:

    To Kahi: Vzhledem k tomu, že sem vlastně píšeš poprvé, tak to asi opravdu bude reakce na interview :-)

    Já myslím, že každý chlap bude tak trochu egoista, jen si to někteří nechtějí přiznat. Ale tohle je hlavně velká nadsázka a opravdu záleží na úhlu pohledu a na tom, jak mě kdo zná :-) Uznávám, že to tak může pro cizí lidi vypadat.
    Já si třeba dělám legraci z našich špatných vlastností. Jukni se někdy na Červeného trpaslíka na postavu jménem Kocour – to je dostatečně velká inspirace.

    Asi tedy nebude k čemu gratulovat, hele. Ale jinak jsem rád, že tu mám prvního, tedy alespoň pro mě neznámého, návštěvníka :-) A jestli se známe, tak promiň, nepoznal jsem tě :-)

  35. Filip says:

    Filip mne dnes kontaktoval, abych zde ještě pod čarou sdělil, že v novém vzhledu je také nový panel možností na pravé straně, kde každý může sledovat, kdo se naposledy vyjádřil k Filipovým článkům, které články Filip naposledy publikoval. A kdyby jste mu chtěli přímo něco rychle sdělit, můžete využít také online komunikačního panelu.

    Mám vás ještě vyřídit toto:

    „Filipe, poděkuj prosím všem mým čtenářům za to, že čtou mé články a také za to, že komunikují v diskusi, neboť to mi i dává motivaci k tomu, abych pokračoval dále.“

Zanechte komentář