Ráno jsem vstal a koukl se z okna a vidím Dědu Mráze, jak bílí holé stromy. V tomto mrazivém dni je více než kdy jindy potřeba se trochu zahřát. A tak si pojďme uvařit vodu a vychutnat trochu toho lahodného čaje. A kdo bude chtít, může si na chvilku sednout a přečíst si něco, co s tím souvisí – zkuste to, bude se vám to číst lépe.
Následující článek bude vyprávět o tom, jaké mýty a zakořeněné báchorky existují o čaji, ale přitom to vůbec není pravda.
Je to čaj nebo to není čaj?
Často slýcháme: „jdu si uvařit čaj.“ Ale pijeme skutečně čaj, nebo jen něco, co jen podobně chutná? Po dovozu čaje do Evropy obliba tohoto nápoje natolik vzrostla, že se zkoušely různé směsi a vznikaly i nové výrobky, které s čajem neměly pranic společného. Tehdejší silné černé čaje nebyly například vhodné pro děti, nebo těhotné, a tak se i někdy nejen z těchto důvodů vyráběly jemnější směsi, nebo dokonce tzv. vývary z ovoce či bylinek, pod společným názvem čaj. Kultura se vyvíjela, a tak dnes nacházíme mnoho produktů, které známe jako čaj, ale často si neuvědomíme, že se o čaj nejedná.
Ice tea
Zejména v létě uvítáme produkt pod názvem Ice tea – ledový čaj. Každý ho snad někdy měl, jedná se většinou o sladký chlazený nápoj, který osvěží a nabije energií. S čajem však má společné jen to osvěžení a energetický náboj – ten je dán hlavně díky cukru v kombinaci s chladem, který se v horku opravdu hodí. V žádném případě v sobě nemá ani zrnko čaje, spíš je trochu ovoněný chemikáliemi, které mohou čaj připomínat. Je to vlastně stejné jako různé pomerančové perlivé limonády – bohužel vás musím zklamat, ale opravdu tam nemačkají pomeranče, natož čerstvé.
Nerad bych, aby to vyznělo jako ostrá kritika ledového „čaje.“ Sám si ho sem tam dám, ale přiznám se, že je na mne moc sladký. Ale třeba někdo znáte nějaký dobrý a pak napište do diskuse, rád ho v teplejších dnech vyzkouším.
Ovocné čaje, roiboos a ti druzí
Stejně tak tradiční pytlíkové ovocné čaje nebo ovocné sypané čaje obvykle neobsahují čajovníkové lístky. Podobně si chodíme do obchodu pro čaj roiboos, tak i v čajovnách bude k dispozici (dodejme, že tam obvykle bývá ve správném zařazení jako „nečaj“). Roiboos, přezdívaný jako červený čaj (Rositea) je ve skutečnosti keř Aspalathus linearis (čajovníkovec kapský), ale čaj, jak se s ním Evropané poprvé setkali, je rostlina rodu Camellia. Tímpádem neobsahuje kofein, a tak je vhodný i pro děti. Krom toho je bohatý na vitamín C a mnoho dalších zdravých látek. Myslím, že nejen u nás je roiboos velmi oblíbený. Kdysi jsem měl jeden s kousky čokolády a musím říci, že voněl pěkně.
Černý čaj = silný čaj
Kdepak. Domnívám se, že i tato pověra dlouhodobě sahá do minulosti. V Evropě se začalo s čaji černými. Ty skutečně vynikají svým tmavým nálevem, a tak se může zdát, že když si necháme louhovat zelený čaj stejnou dobu a poskytne světlý nálev, že nebude tak silný jako čaj černý. Čaje zelené, žluté a bílé opravdu poskytují světlejší nálev, a přesto všechno mohou povzbudit daleko více nežli černé. Barva je do jisté míry dána způsobem zpracování čaje (černé podléhají tzv. fermentaci). Ale v zásadě můžeme říci, že síla čaje je nezměněna.
Když ho louhuji dýl, bude silnější
Jak kdy. Pokud budeme louhovat čaj kratší dobu, než je na příbalu, pak opravdu bude jemnější a delší doba louhování docílí silnějšího efektu. Pokud však budeme louhovat ještě déle, čaj možná bude silnější, ale do jaké míry? Vylouhují se i látky, které jazyku vůbec nelahodí. Čaj zhořkne a jeho „síla“ bude do jisté míry dána nežádoucí chutí. Pokud chceme lahodný čaj, měli bychom se vždy podívat, jak dlouho se louhovat má a možná i jak horkou vodou jej zalít. Nemusíme dodržovat přesně hodnoty. Sami si vyzkoušejte, co vám chutná. Ale pozor na „aftertaste.“
Jednou jsem slyšel: „Nech tam ten pytlík dýk, dyť to nemá žádnou barvu.“ Zrovna se jednalo o černý čaj, ale kdyby to byl čaj zelený a louhovali bychom déle a déle, pak mi věřte, že by nám asi nechutnal.
Čaj, to je Teekanne
Na závěr jedna legrace pro odlehčení. Znáte čajové reklamy firmy Teekanne? Mě docela příjemně pobavily. Ale pokud jsme si řekli výše zmíněné mýty a byl bych kritický, pak bych musel říci, že čaj není Teekanne, ale Teekanne je taky čaj a ještě jak kdy. Ale opravdu to není žádný čajíček.
Tak co, rozšířil jsem vaše vědomosti? Líbilo se vám zaměření článku? Máte k němu jakékoliv postřehy nebo doplňky? Snažil jsem se najít ty největší mýty, ale možná jsem i na něco zapomněl. Pokud vás něco dalšího napadne, sem s tím, rád se něčemu přiučím, podiskutuji.
Popularity: 7%
Díky Filipe za článek, i když informace v něm uvedené znám
. Pouze poznámka k slovíčku čaj. Není čaj, jako čaj.
A to je podstatné. Jednou se pod tímto slovem skrývá
„čajová“ rostlinka, jindy se pod tímto slovek skrývá nálev
z čajových, ale i nečajových rostlinek. V obou případech
jde ale o čaj. Takže pokud někdo pije ovocný čaj, tak pije čaj,
který je čajem, stejně tak jako čaj ze skutečného čaje.
Není to čaj. Čaj se to jmenuje proto, že je to nápoj z čajovníku (což je ta rostlinka), stejně tak jako kartáček se jmenuje po panu Kartáčkovi, který ho vymyslel.
Troufám si tvrdit, že kdybys v orientu pil ovocný čaj, řekli by ti, že to není čaj. Nálev čajových rostlinek není čaj, ale my tomu tak říkáme právě díky tradicím, které jsem popsal hned na začátku. To je právě ten mýtus, který máme my Evropané v hlavě. I když vím, že se nejedná o čaj, říkám tomu čaj. To je stejné, jako kdybych Macu říkal PC.
Nebo capuccinu říkal káva.
Hezký článek, ale už s tebou zase budu polemizovat
Slovo čaj je podle mě synonymem pro daný čajový způsob přípravy, prostě speciální „výluh“, tedy klidně může být bylinkový, případně ovocný (i když tam se mi to zdá už trošku divnější). Rostlina je čajovník, tedy tebou použitý termín „lístky čaje“ se mi nezdá správně, jsou to lístky čajovníku. Takže buď si dávám čaj z čajovníkových lístků nebo třeba z kopřivových listů či kýho čerta, ale pořád je to prostě čaj a vždycky byl. navrhuji Ti už to konenčně vzdát a používat od teď termíny pravý čaj a čaj z čajovníku
Což nic nemění na tom, že Ice tea je podobně zavádějící
název jako sojové maso a že ten článek je jinak výborný :)
Slibuji, že se k dalšímu čajovému článku pokusím nevyjádřit :)
Moc hezký příspěvek. Jen houšť! Také jsem už vše znala, ale myslím, že pro začátek moooc dobré.
Potvorka: synonymum globálně určo ne. Ale díky ti i LuFovi za příspěvky. Ještě to zvážím s tím termínem pravý čaj. Zkusím sehnat více názorů od lidí, kteří znají Číňany a Japonce – jejich názor může být také zajímavý.
Potvorko, klidně se vyjadřuj, od toho to tu je. A ty tvoje moje čajové lístky jsem opravil na čajovníkové lístky, abys neřekla.
V obchodech prodávaný ledový čajem opravdu nemá s čajem nic společného. Jednou jsme četli složení ice tea, který se chlubil tím, jak je čerstvý a přírodní. Opravdu přírodní tam snad byla jen voda:))
Jinak dobrý ledový čaj si vyrobíš například tak, že v lahvi s širokým hrdlem necháš několik hodin v lednici louhovat pravý čaj. Doliješ například ovocným džusem a je to super.
Dobré je taky spařit marockou mátu, nechat vylouhovat a dolít ledovou vodou.
To je zajímavý tip s tím ledovým čajem. Je pravda, že studený čaj jako takový už jsem pil, dobré jsou na to třeba některé japonské jako bancha nebo sencha (alespoň mně to chutnalo). Musím to vyzkoušet. Mohu se ještě zeptat na druh čaje? Stačí mi alespoň, jestli to bylo něco černého nebo zeleného.
děkuji za důvěru a chválím opravu :)
lepší, než o tom mudrovat, je nějaký „pravý“ čaj si udělat a hned ho vypít. takže do toho
Z důvodů bytové rekonstrukce jsem teď odkázán pouze na pytlíkáče, ale nestěžuji si. Čajů teď mám spousty do zásoby, tak se nemohu dočkat, až zase nějaký ten nový vyzkouším.
Pěkný článek, jen tak dál, Filipe.:) Jinak co se týče pojmu čaj, tak v Japonsku ho vnímáme všelijak. Když se řekne jen čaj – ocha nebo jednoduše cha (čti oča, resp. ča :)), míní se tím zelený čaj (zejména sencha).
Pokud však jde o jiné čaje i nečaje, tak se jim vždy říká specificky, např. kócha (černý čaj), konbucha (konbuča – čaj nečaj z mořské řasy) nebo mugicha (něco jako melta).Je možné o tom polemizovat, ale dá se říct, že v podstatě za čaj považují skoro vše co se louhuje, ale když řeknete jen „čaj“, tak je to jen a jen zelený čaj.
Také zajímavostí je, že na bylinkové nebo ovocné čaje jsem v Japonsku nikdy nenarazil.:)